Američanka Sarah Shourdová, kterou spolu se dvěma přáteli zatkli v Íránu

Američanka Sarah Shourdová, kterou spolu se dvěma přáteli zatkli v Íránu | foto: Profimedia.cz

Írán poprvé pustil západní diplomaty ke třem vězněným Američanům

  • 7
Íránské úřady poprvé pustily západní diplomaty ke třem Američanům, které policie zadržela v červenci kvůli ilegálnímu vstupu do země. Trojici navštívili ve vězení Švýcaři, kteří USA v Íránu zastupují. Věznění Američané se hájí, že do Íránu vstoupili omylem - ztratili se v hraniční oblasti s Irákem. Teherán tvrdí, že mohou být špiony.

Sedmadvacetiletý Shane Bauer, stejně starý Josh Fattal a o čtyři roky starší Sarah Shourdová byli v červenci na túře u irácko-íránské hranice. Tu překročili nedopatřením, obhajují je jejich příbuzní. Varovali jsme je, že se blíží k íránskému území, ale oni šli dál, říkají zase iráčtí policisté.

Každopádně Íránci trojici zatkli. Bylo to nedlouho poté, co se v zemi rozhořely protesty opozice po prezidentských volbách, které podle oficiálních výsledků vyhrál dosavadní šéf země Mahmúd Ahmadínežád. Počínání Američanů může s nepokoji souviset, prohlásily íránské úřady a řekly, že si dají na čas a případ pečlivě vyšetří.

Američan Joshua Fattal, zatčený spolu se dvěma přáteli v Íránu

Američan Joshua Fattal, zatčený spolu se dvěma přáteli v Íránu

Včera se k zatčeným poprvé dostali západní diplomaté. Konkrétně Švýcaři, kteří americké zájmy v Íránu zastupují. USA totiž od islámské revoluce z roku 1979 nemají s Teheránem diplomatické styky.

Bern potvrdil, že se jeho lidé dostali až přímo k vězňům, detaily setkání ale neposkytl s tím, že veškeré informace může podávat jen americká diplomacie.

Příprava na rozhovory s mocnostmi?

Proč Írán dovolil kontakt právě teď? Možná kvůli dialogu se šesti mocnostmi, který má začít zítra v Ženevě. K jednacímu stolu s Íránem usednou zástupci stálých členů Rady bezpečnosti OSN - tedy USA, Francie, Británie, Ruska a Čína - plus Německa. Je možné, že chce Írán udělat vstřícné gesto.

Západ chce v Ženevě mluvit hlavně o kontroverzním jaderném programu Íránu. Bojí se totiž, že Ahmadínežádův režim vyvíjí atomovou bombu. To ale Teherán popírá a o jádru mluvit nechce. Analytici se shodují, že za takových výchozích podmínek se od schůzky mnoho čekat nedá. Nicméně i tak jde o první přímé jednání USA a Íránu za třicet let.

Zatím mezi oběma stranami "létají" vzkazy a varování. USA prohlásily, že pokud se Íránci "neumoudří", bude na ně třeba uvalit nové sankce. A ty už se nebudou týkat jen obchodu se zbraněmi jako většina těch předchozích. Postihnou hlavně energetiku, finanční sektor či telekomunikace. - čtěte USA chystají nové sankce proti Íránu

Íránští poslanci zase varovali Západ před "opakováním starých chyb". Budete-li na nás tlačit, vrátíme se k "odloženým projektům", řekli. Analytici si to přeložili jako záměr posílit obohacování uranu.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v rozhovoru s redaktory AP (23.9.2009)

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (23. září 2009)

Hlavní íránský vyjednávač o jaderných otázkách Saíd Džalílí prohlásil, že Teherán vstupuje do jednání "s dobrými úmysly". "Odjíždíme do Evropy k těmto jednáním s dobrou vůlí a já doufám, že to bude rovněž příležitost pro druhou stranu," řekl.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video