Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejdřív opice, nyní prezident. Ahmadínežád se hlásí k cestě do kosmu

  11:13aktualizováno  11:13
Mahmúd Ahmadínežád má zřejmě pro strach uděláno. Íránský prezident se nabídl, že se stane prvním íránským astronautem. Islamistický režim v lednu údajně vyslal na krátký let do vesmíru opici v přípravě na první pilotovaný let, snímky primáta ovšem tvrzení Teheránu zpochybňují.

Podle íránských úřadů je na obou snímcích opice, kterou Teherán vyslal do vesmíru. Na první pohled jde však o dva různé tvory (5. února 2013) | foto: AP

"Jsem připraven stát se prvním Íráncem, který je ochoten se obětovat pro naše vědce," řekl prezident podle íránské agentury IRNA. Prezident to podle ní řekl před členy íránského vesmírného programu. Ahmadínežád byl podruhé do funkce zvolen v roce 2009 a ústava mu zakazuje kandidovat potřetí. Prezidentské volby by se měly konat letos v červnu.

Jako vůbec první Íránec se do vesmíru podívala jako turistka v roce 2006 čtyřicetiletá Američanka íránského původu Anousheh Ansariová. Za let na palubě ruské lodi Sojuz údajně zaplatila 20 milionů dolarů.

Minulé pondělí Íránci vyslali na oběžnou dráhu ve výšce 120 kilometrů nad Zemí opici. O víkendu se ale v souvislosti s letem objevily fotografie dvou různých primátů, což vyvolalo spekulace o pravdivosti původní zprávy. Podle ní se opice po 20 minutách letu vrátila v pořádku na Zemi.

Není to poprvé, co se Írán pokusil vyslat do vesmíru primáta. Předchozí pokus z roku 2011 však nebyl úspěšný. Živé organismy se z íránské raketové základny do vesmíru podle dostupných údajů dostaly už v únoru roku 2010. Tehdy šlo o myš, želvu a červy.

Naděje a Pozorování

Íránský raketový program přitom vznikl před více než třiceti lety. U jeho zrodu stála zastaralá sovětská technika (více o historii íránského vesmírného programu v seriálu Marcela Grüna).

Íránu se podařilo úspěšně vyslat první satelit s označením Omid (Naděje) až v roce 2009. V červnu 2011 vyslal Írán do vesmíru 15,3 kilogramu těžkou družici Rasad (Pozorování). Jejím úkolem bylo nafotit a poslat snímky Země spolu s telemetrickými informacemi pozemním stanicím.

Ministr obrany Ahmad Vahídí tvrdí, že dalším plánem je vyslání družice z kosmického střediska ajatolláha Chomejního, které se ale teprve buduje. Írán touží mít na oběžné dráze vlastní satelit, který bude monitorovat přírodní katastrofy a který také zlepší telekomunikační kapacitu Země.

USA a jejich spojenci se obávají, že íránské vesmírné technologie by mohly být využity při vývoji raket dlouhého doletu, jež by mohly nést jaderné hlavice. Írán popírá, že by měl zájem o jaderné zbrojení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.