Saídí tvrdí, že jeho země nechce vyrábět obohacený uran, ale že jde pouze o výzkum.
"Mohu potvrdit, že Íránci začali v Natanzu odstraňovat pečetě," řekla agentuře Reuters mluvčí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Melissa Flemingová. Inspektoři agentury byli stržení přítomni.
Flemingová i Saíní nezávisle na sobě prohlásili, že IAEA bude mít plný přístup do výzkumného závodu a bude na íránský program dohlížet.
Zařízení bylo mimo provoz od roku 2004, kdy se Írán zavázal, že zastaví obohacování uranu. V posledních několika měsících však snahy o obnovení jaderného programu nijak netajil. Už dříve oznámil, že hodlá vybudovat druhou jadernou elektrárnu v Búšehru. - více zde
Kroky, které vláda prezidenta Ahmadínežáda podnikla, se ovšem nelíbí stálým členům Rady bezpečnosti OSN. Ti v pondělí vyzvali zemi, aby od svých nukleárních aktivit upustila. "Pokud tak neučiní, neobejde se to bez následků," pohrozil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí však hrozby odmítl a rázně prohlásil, že se Írán nevzdá jaderného programu a že případné sankce OSN tuto vůli neovlivní.
"Teherán ponese následky"
Obnovení výzkumu jaderného paliva pobouřilo řadu zemí. "Pokud by měl Írán mírumilovné cíle, neměl by sebemenší důvod pro reaktivaci svého zařízení," prohlásil napřiklad britský ministr zahraničí Jack Straw. Podobně se vyjádřili i němečtí představitelé.
Kritika se ozvala i z Bruselu. "Je to krok špatným směrem," reagovala Cristina Gallachová, mluvčí zmocněnce EU pro otázky zahraniční politiky Javiera Solany.
Proti kroku íránských představitelů se postavilo i Rusko. To přitom pomáhá s dostavěním jaderné elektrárny v Búšehru. "Teherán za to určitě ponese následky," předvídal mluvčí prezidenta Putina.
