Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Mohammad Alí Hussejní prohlásil, že postup Evropské unie je paradoxní, neboť přichází ve chvíli, kdy začaly světové mocnosti zvažovat dva balíčky motivačních opatření, které by vyřešily spory mezi Íránem a Západem.
Jádrem sporu je íránský jaderný program, respektive obohacování uranu. Zatímco západ se obává, že Íránci sledují militaristické cíle, ti se naopak brání, že jejich záměry jsou výhradně civilní.
OSN přijala za poslední dva roky troje sankce proti Íránu. Zpřísnění ze strany EU přišlo včera a využívá především ekonomické nástroje. EU chce například zmrazit evropská aktiva největší íránské banky Bank Melli. - čtěte EU přijala nové sankce proti Íránu
Nově také nebudou moci na starý kontinent cestovat někteří další lidé, kteří jsou spojováni s jaderným programem. Konkrétní jména má EU ještě ohlásit.
O přísnějších ekonomických sankcích se začalo mluvit v souvislosti s turné George W. Bushe po Evropě. Bush politiky přesvědčoval o nebezpečí nukleárního Íránu a vyzýval je k odhodlanějšímu postupu.
Ačkoli mu média mnoho úspěchů neprorokovala, EU se k sankcím rozhoupala i přes rozsáhlé ekonomické vztahy s Íránem a energeticky výhodné spojenectví v časech závislosti na Rusku. V polovině června se objevila zpráva, že Írán v obavě ze zmrazených kont z Evropy stáhl aktiva v hodnotě 75 miliard dolarů. - čtěte Írán stáhl peníze z Evropy