Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud padne Asad, chci v Sýrii radši IS než Írán, míní izraelský ministr

  18:07aktualizováno  18:07
Pokud by režim prezidenta Bašára Asada v Sýrii padl a nastalo bezvládí, Izrael by dal v zemi přednost nástupu Islámského státu, než dopustit vládu pod vlivem Íránu. Prohlásil to izraelský ministr obrany Moše Jaalon. Džihádisti podle něj nemají takové kapacity jako šíitský Írán, který pro Svatou zemi představuje „největšího nepřítele“.

Izraelský vicepremiér Moše Jaalon je zadobře s osadníky, ohledně dohody s Palestinci je pesimistický (23. listopadu 2011) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Úplně nejraději by Izrael byl, kdyby u moci zůstal Asad, ačkoliv země oficiálně nestojí na žádné straně konfliktu. Na situaci u sousedů totiž nahlíží pragmaticky: Radši zlo, které známe, než úplně nové nebezpečí (více zde).

Kdyby však Asad padl, nastaly by z pohledu Izraele dvě možnosti. „Pokud bych si v Sýrii měl vybrat mezi Íránem a Islámským státem, volil bych Islámský stát. Nemá takové kapacity, jaké má Írán,“ řekl v úterý Jaalon na konferenci Institutu národních bezpečnostních studií v Tel Avivu a dodal, že by nadvláda Íránu byla pro Izraelce velkou výzvou.

„Naším největším nepřítelem je íránský režim, který nám vyhlásil válku. Pokusil se proti nám postavit frontu teroru na Golanských výšinách,“ připomněl také šíítské radikální hnutí Hizballáh, které Írán podporuje a které má s Izraelem dlouhodobě ozbrojené konflikty. V Sýrii libanonští radikálové bojují po boku Asada (více se dočtete zde).

Podle ministra bude Islámský stát nakonec územně poražen vzhledem ke ztrátám, které v poslední době utrpěl včetně útoků na své zásoby ropy. „Írán má však v současnosti teroristickou infrastrukturu na pěti kontinentech: v Asii, Africe, Evropě a Jižní i Severní Americe,“ cituje Jaalona server YnetNews.

Radikálové z IS přitom dali několikrát najevo, že jejich úhlavním nepřítelem je právě židovský Izrael. Už na konci října natočili video v hebrejštině, ve kterém Svaté zemi podle listu Times of Israel vyhrožují, že na Zemi „nezůstane naživu jediný Žid“. „Den za dnem jsme vám blíž. Nemyslete si, že jsme na vás zapomněli. Palestina bude vaším hrobem,“ pohrozil také lídr Islámského státu Abú Bakr Bagdádí o dva měsíce později.

Sami bojovníci IS si však nejspíše dobře uvědomují, že na silnou a moderní armádu Izraele nestačí. Alespoň to tvrdí německý novinář Jurgen Todenhofer, který s islamisty loni strávil deset dní.

„Jediná země, které se Islámský stát bojí, je Izrael. Řekli mi, že dobře ví, že je na ně izraelská armáda příliš silná. Ví, že Izraelci jsou velmi tvrdí v boji proti partyzánům a teroristům,“ uvedl Todenhofer na sklonku loňského roku britskému listu Jewish News. Jeho vyprávění o životě na území „chalífátu“ pak převzala světová média včetně Jerusalem Postu.

Podle ministra Teherán utekl z mezinárodní izolace

Írán naproti tomu v současné době oslavuje zrušení ekonomických sankcí, které na ně v minulosti uvalily Spojené státy a Evropská unie. Mezinárodní agentura pro atomovou energii totiž potvrdila, že Teherán splnil požadavky loňské jaderné dohody. Země tím mimo jiné získá přístup ke 100 miliardám dolarů z ropných příjmů. Ty jsou nyní blokovány v bankách v zahraničí (psali jsme zde).

Právě proti tomu Izrael dlouhodobě vystupuje a varuje, že jaderná dohoda a následné uvolnění sankcí povedou jen k tomu, že Írán svůj jaderný program dokončí. „Teherán utekl z mezinárodní izolace a stal se středovým hráčem,“ prohlásil Jaalon, podle kterého se Spojené státy i Rusko k Íránu chovají, jako by byl součástí řešení války v Sýrii.

Ministr obrany, známý svou prostořekostí, také podle Times of Israel použil oblíbenou populistickou definici teroristů, která zazněla i z úst českého prezidenta Miloše Zemana.

„Na Západě si to mnozí odmítají připustit, dokonce neřeknou ani ‚radikální islám‘. Samozřejmě ne každý muslim je terorista, ale většina teroristů v dnešním světě jsou muslimové. To nemůžeme ignorovat.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.