"Íránští vědci vyrobili novou generaci centrifug, které právě procházejí nezbytnými testy," řekl šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí. "Nyní testujeme řetězy deseti centrifug a jejich a počet budeme postupně zvyšovat," dodal.
Sálehí neprozradil, kdy budou nové centrifugy instalovány v běžné výrobě v Natanzu. Prohlásil jenom, že jde o výkonnější a rychlejší zařízení než to, které je v provozu v této továrně nyní.
Nové odstředivky jsou cestou k jaderné zbrani
Írán dosud připouštěl jen výzkum nových odstředivek. Prezident Mahmúd Ahmadínežád v dubnu při oslavách dne jaderné energie bez dalších podrobností prohlásil, že země otestovala dva nové typy centrifug. - více čtěte zde
Nové prohlášení sledují na Západě velmi pozorně. Centrifugy totiž oddělují z uranové rudy molekuly uranu 235. K výrobě jaderné bomby je potřeba 21 kilogramů tohoto uranu obohaceného na více než 90 procent. Problém spočívá v tom, že Teherán zatím nebyl schopný takto obohacený uran vyrobit. Nové odstředivky by to však mohly dokázat.
Vysoký diplomat blízký Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), která kontroluje íránské provozy, řekl, že v Sálehího prohlášení nevidí nic nového. O tom, že Írán testuje nový druh centrifug, MAAE informovala už před dvěma lety, ale nikdo z jejích inspektorů tato pokročilejší zařízení neviděl v provozu.
Írán chce jednat, ale ne o svém jádru
OBOHACOVÁNÍ URANU CENTRIFUGAMI- Při obohacování uranu jde o oddělení hlavních izotopů uranu. Pro jaderné využití je vhodný izotop U235, pro jadernou zbraň obohacený na víc než 90 procent. - Oddělování je možné provádět energeticky náročnou difúzí nebo úspornějším odstřeďováním. Při něm je třeba vytvořit soustavu centrifug v řádu až tisíců kusů. - K 20 kilogramům vysoce obohaceného uranu nezbytného pro atomovou hlavici lze dospět několikaměsíčním nepřetržitým provozem asi 1500 odstředivek. Odborníci však tvrdí, že není jisté, zda Íránci dokážou udržet v pohybu nepřetržitě a v optimální rychlosti větší počet centrifug. |
Podle odborníků je přitom možné už s pomocí tří tisíc těchto zařízení dospět při normálním provozu za rok a půl k množství jaderného materiálu dostatečnému pro výrobu atomové bomby.
Kontroverzní jaderný program je trnem v oku západních zemí. Barack Obama na jaře ukázal Teheránu vstřícnou tvář a nabídl rozhovory o íránském jaderném programu za účasti šesti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa, takzvané skupiny 5+1. Měl ale jednu podmínku: Írán musí na nabídku odpovědět do září.
Teherán nakonec USA, Rusku, Číně, Velké Británii, Francii a Německu své jaderné návrhy předal. V pětistránkovém dokumentu ale chybí to nejdůležitější, tedy zmínka o íránském jaderném programu. I přesto, že Washington s návrhy není spokojený, rozhovory začnou 1. října nejspíš v Turecku. - více o plánovaných rozhovorech čtěte zde
Západ vytrvale tvrdí, že íránský jaderný program míří k výrobě jaderné bomby. Podle USA je jí režim už velmi blízko. Teherán nařčení odmítá a říká, že program slouží výhradně mírovým účelům, především výrobě elektrické energie.
