Nyní už chybí jen podpis prezidenta a reforma začne platit, píše Telegraph.co.uk. Íránská média totiž uvedla, že změny v trestním právu už prošly přísnou kontrolou takzvané Rady dohlížitelů, jejímž úkolem je dbát na to, aby zákony země byly v souladu s islámským právem šaría.
UkamenováníOdsouzeného většinou zabalí do bílé plachty a tělo zasypou do země. Zatímco muži jsou pohřbeni po pás, ženy jsou v zemi po hruď. Na hlavu odsouzeného pak padají kameny, které jsou dost velké na to, aby ho zranily, ale ne zas tak velké, aby ho okamžitě zabily. Odsouzenci k trestu smrti ukamenováním mohou rozsudku uniknout, pokud se jim podaří ze země vyhrabat. Zdroj: The Times |
V současnosti je íránské právo velmi přísné a Írán čelí za množství poprav a krutost trestů kritice nevládních organizací a OSN. V počtu poprav se řadí na nejvyšší příčky, více rozsudků smrti nařídí už jen Čína. V zemi je navíc popraveno více dětí než kdekoliv jinde ve světě, tvrdí organizace Human Rights Watch. Podle ní letos v Íránu čekalo na smrt kolem stovky dětí. Loni tam měli popravit tři nezletilé.
Popravy jsou v Íránu hlavním trestem za vraždy, smilstvo, homosexualitu, prodej a pašování drog, špionáž anebo jakýkoliv čin, který byl míněn s účelem rozvracení státní politiky, ekonomiky nebo sociálního pořádku, připomněl list The Financial Times. Jen loni bylo popraveno více než šest set lidí.
Ukamenování se používá hlavně jako trest pro muže a ženy, kteří byli shledáni vinnými z cizoložství, nemusí být přitom ale jediným trestem za smilstvo. Od roku 1980 bylo v íránu ukamenováno podle místních aktivistů nejméně 99 lidí.
Někteří lidé zůstávají k reformě skeptičtí
Írán se už před deseti lety pokusil zmírnit své přísné právo, změna byla ale spíše kosmetická. Soudci dostali nařízeno, aby se vyhýbali trestu ukamenování a raději se uchylovali k oběšení. U dětí pak často čekali, až dovršily osmnáctého roku, a teprve pak byl trest vykonán, upozornil list The Financial Times.
Sakíneh Aštianiová na snímku z 1. ledna 2011
"Změny jsou velké a definitivně pozitivní, protože přibližují trestní právo moderním zákonům," řekl listu nejmenovaný íránský právník. Ne všichni s ním ale nadšení sdílejí. Například Drewery Dyke z nevládní organizace Amnesty International je skeptický a tvrdí, že reformy nejsou tak jasné.
"Poprava za vraždu je v Íránu v rámci islámského práva chápána jako 'odškodnění duše'," uvedl Dyke s tím, že děti pořád budou moci být popraveny, pokud je soud shledá vinnými z vraždy. "Podobně je to s ukamenováním. Vyjmuli kamenování za cizoložství, ale pořád nevíme, jaký trest bude uložen v novém zákoně," dodal.
Skeptický je i Šádí Sadr, íránský obhájce lidských práv, který žije v exilu. Podle něj je nový zákon propagandou, která má umlčet mezinárodní kritiku trestního práva v Íránu.
Celosvětové rozhořčení vyvolal v roce 2010 případ pětačtyřicetileté Íránky Sakíneh Aštianiové, nad kterou soud vyřkl ortel smrti ukamenováním. Žena měla zabít svého manžela a dopustit se nevěry. Pod mezinárodním tlakem byl její trest změněn, nyní jí hrozí smrt oběšením (více o jejím případu čtěte zde).
