Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Írán chce jít s dobou, ruší kamenování za cizoložství a popravy dětí

  6:56aktualizováno  6:56
Nikde jinde na světě nepopraví tolik dětí jako v Íránu. Alespoň to tvrdí nevládní organizace Human Rights Watch. To by se teď ale mohlo změnit. V Íránu se totiž chystají změny v trestním právu, které už posvětila i přísná a zároveň nezbytná Rada dohlížitelů. Kromě poprav dětí skončí i kamenování, což je tradiční trest za cizoložství.

Žena z organizace nazvané National Council of Resistance of Iran během protestu proti kamenování a popravám v Íránu v Berlíně (13. srpna 2012) | foto: Profimedia.cz

Nyní už chybí jen podpis prezidenta a reforma začne platit, píše Telegraph.co.uk. Íránská média totiž uvedla, že změny v trestním právu už prošly přísnou kontrolou takzvané Rady dohlížitelů, jejímž úkolem je dbát na to, aby zákony země byly v souladu s islámským právem šaría.

Ukamenování

Odsouzeného většinou zabalí do bílé plachty a tělo zasypou do země. Zatímco muži jsou pohřbeni po pás, ženy jsou v zemi po hruď. Na hlavu odsouzeného pak padají kameny, které jsou dost velké na to, aby ho zranily, ale ne zas tak velké, aby ho okamžitě zabily. Odsouzenci k trestu smrti ukamenováním mohou rozsudku uniknout, pokud se jim podaří ze země vyhrabat.

Zdroj: The Times

V současnosti je íránské právo velmi přísné a Írán čelí za množství poprav a krutost trestů kritice nevládních organizací a OSN. V počtu poprav se řadí na nejvyšší příčky, více rozsudků smrti nařídí už jen Čína. V zemi je navíc popraveno více dětí než kdekoliv jinde ve světě, tvrdí organizace Human Rights Watch. Podle ní letos v Íránu čekalo na smrt kolem stovky dětí. Loni tam měli popravit tři nezletilé.

Popravy jsou v Íránu hlavním trestem za vraždy, smilstvo, homosexualitu, prodej a pašování drog, špionáž anebo jakýkoliv čin, který byl míněn s účelem rozvracení státní politiky, ekonomiky nebo sociálního pořádku, připomněl list The Financial Times. Jen loni bylo popraveno více než šest set lidí.

Ukamenování se používá hlavně jako trest pro muže a ženy, kteří byli shledáni vinnými z cizoložství, nemusí být přitom ale jediným trestem za smilstvo. Od roku 1980 bylo v íránu ukamenováno podle místních aktivistů nejméně 99 lidí.

Někteří lidé zůstávají k reformě skeptičtí

Írán se už před deseti lety pokusil zmírnit své přísné právo, změna byla ale spíše kosmetická. Soudci dostali nařízeno, aby se vyhýbali trestu ukamenování a raději se uchylovali k oběšení. U dětí pak často čekali, až dovršily osmnáctého roku, a teprve pak byl trest vykonán, upozornil list The Financial Times.

Sakíneh Aštianiová na snímku z 1. ledna 2011

Sakíneh Aštianiová na snímku z 1. ledna 2011

"Změny jsou velké a definitivně pozitivní, protože přibližují trestní právo moderním zákonům," řekl listu nejmenovaný íránský právník. Ne všichni s ním ale nadšení sdílejí. Například Drewery Dyke z nevládní organizace Amnesty International je skeptický a tvrdí, že reformy nejsou tak jasné.

"Poprava za vraždu je v Íránu v rámci islámského práva chápána jako 'odškodnění duše'," uvedl Dyke s tím, že děti pořád budou moci být popraveny, pokud je soud shledá vinnými z vraždy. "Podobně je to s ukamenováním. Vyjmuli kamenování za cizoložství, ale pořád nevíme, jaký trest bude uložen v novém zákoně," dodal.

Skeptický je i Šádí Sadr, íránský obhájce lidských práv, který žije v exilu. Podle něj je nový zákon propagandou, která má umlčet mezinárodní kritiku trestního práva v Íránu.

Celosvětové rozhořčení vyvolal v roce 2010 případ pětačtyřicetileté Íránky Sakíneh Aštianiové, nad kterou soud vyřkl ortel smrti ukamenováním. Žena měla zabít svého manžela a dopustit se nevěry. Pod mezinárodním tlakem byl její trest změněn, nyní jí hrozí smrt oběšením (více o jejím případu čtěte zde).







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Ruský prezident Putin vystoupil na konferenci v Soči, která je věnovaná...
Trump si zaslouží respekt, Rusko může vést žena, říká Putin

Americký prezident Donald Trump by měl být respektován, protože má demokratický mandát z řádných voleb. Na konferenci v Soči to ve čtvrtek prohlásil ruský...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.