Porevoluční Írán prvním dámám odvykl. Poslední císařovna Farah, která byla podle kritiků šáhova režimu vidět zřejmě až příliš, opustila zemi v lednu 1979. Poté se perské ženy zahalily do závojů, které s sebou přinesl islamistický zvrat.
Manželka nynějšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, chráněnce konzervativních kruhů, který post obhajuje, tak činí dodnes. Na veřejnosti se objevuje málokdy, a když, působí vždy velmi nenápadně. Poprvé se státní cesty zúčastnila v roce 2006, kdy manžela doprovodila do Malajsie.
Íránci volí prezidentaChtějí hlavně fungující ekonomiku |
To Zahra Rahnavardová je jiná. Aktivně se účastnila manželovy kampaně. Podle novinářů občas říká "my", když zmiňuje názory svého muže, malíře, architekta a bývalého premiéra (v letech 1981–1989).
Dokonce se již stala terčem verbálního útoku ze strany nynějšího prezidenta, který zpochybnil její vzdělání. Paní Zahra se nezalekla a žádá od Ahmadínežáda omluvu.
Prezidentský kandidát reformistů Mír Hosejn Musáví
Ostatně s konzervativci se nestřetla poprvé: po Ahmadínežádově nástupu k moci v roce 2005 byla nucena odejít z čela dívčí univerzity al-Zahra, kde působila od roku 1998. Oficiálně mělo jít o reorganizaci, pravým důvodem však zřejmě bylo její otevřené angažmá v reformistickém táboře.
"Pokud zůstaneme stát stranou politického zápasu, jeho tým, který dosud ničil Írán, bude pokračovat v likvidaci země," dodává paní Zahra na Ahmadínežádovu adresu.
Ministryně i ambasadorky
A co by první dáma ráda prosadila? Má za to, že je třeba otevřít případy vězněných ženských aktivistek. A hodlá se zasadit o to, aby úřady respektovaly svobodu projevu.
Nejen to. "Má představu, že by ve vládě byly nejméně dvě či tři ženy jako ministryně. Chce i velvyslankyně, poradkyně, šéfky úřadů, podniků," hovoří o plánech manžela, které jsou i jejími, Zahra Rahnavardová.
