„Posílíme naší obranu a vojenské schopnosti...ať už se vám to bude líbit, nebo ne,“ řekl podle francouzského listu Le Figaro Rúhání.
Podle agentury AP narážel na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa na zasedání Valného shromáždění OSN. Ten prohlásil, že Spojené státy nemohou podporovat dohodu, která je pouhou zástěrkou pro rozvoj íránského jaderného programu. Šéf Bílého domu dohodu označil za jednu z nejhorších, na které USA přistoupily, je prý jednostranná a ostudná (o Trumpově projevu v OSN více zde).
Z Íránu může být nová Severní Korea, varuje americká velvyslankyně při OSN |
Teherán přitom v minulosti vždy popíral, že usiluje o sestrojení jaderné zbraně. Íránská tisková agentura Tasnim mezitím s odkazem na rozhovor s vrchním představitelem íránských revolučních gard informovala, že Írán představil svou novou balistickou střelu, která je schopna nést několik bojových hlavic a má dolet dva tisíce kilometrů.
Rúhání v pátečním projevu rovněž řekl, že Írán hodlá nadále podporovat „utlačované obyvatele Jemenu, Sýrie a Palestiny“, čímž narážel na roli Íránu ve válkách v Jemenu a Sýrii a na podporu radikálního hnutí Hamas, které vládne v Pásmu Gazy (o Hamasu více zde).
Ruhání projev pronesl na vojenské přehlídce, která se konala na památku íránských obětí války mezi Íránem a Irákem v 80. letech. V září 1980 vtrhl tehdejší irácký prezident Saddám Husajn do sousedního Íránu. Tam o rok dříve proběhla islámská revoluce, která svrhla šáha Rézu Pahlavího a nastolila režim trvající dodnes.
Během irácko-íránské války, která nakonec skončila přijetím rezoluce Valného shromáždění OSN v roce 1988, zemřelo podle západních odhadů přes milion lidí.
#OnThisDay in 1980, Iraq invaded Iran, triggering an 8-year-old war which took a heavy toll on both countries and destabilised the region https://t.co/zDLWLO7VBu
