Rúhání si stanovil jasný cíl – během svého působení na prezidentském postu chce více než zdvojnásobit počet zahraničních turistů, kteří do Íránu každý rok přicestují. V loňském roce sem zavítaly asi čtyři miliony lidí, Rúhání chce do Islámské republiky přilákat ročně 10 milionů.
"Takový počet turistů vytvoří pracovní pozice pro čtyři miliony lidí. Takto můžeme vyřešit náš problém s nezaměstnaností. Bez práce je v totiž v Íránu asi 3,5 milionu lidí," cituje povolební vyjádření Rúháního server washingtonpost.com. Potenciální turistické destinace smělé plány nové hlavy státu vítají.
Jedním z takových oblastí je i ostrov Kiš v Perském zálivu, kde developeři již několik let čekají na definitivní zelenou pro podporu turismu. V plánu je zde výstavba mnoha supermoderních staveb a řada hotelů a nákupních center zde už stojí. Již nyní se sem každoročně vypraví milion návštěvníků za rok. Problémem však je, že se většinou jedná o Íránce.
"Na příliv turistů se musíme dobře připravit. Abychom se stali skutečnou mezinárodní turistickou destinací, bude nám to trvat minimálně deset let," vysvětluje Mahan Modáven, marketingový konzultant úřadu íránského ministerstva pro turismus.
Politická i sociální nálada se musí změnit, tvrdí Íránci
Za současným bídným stavem turistického ruchu v zemi jsou podle Rúháního zejména blokace platebních systémů západu. Turisté tak v zemi téměř nemohou používat své platební karty. Mnohé odradí také byrokratická šikana, kterou si musí turisté ze Západu projít při žádosti o vízum. Experti na turismus však tvrdí, že celý problém má mnohem hlubší kořeny.
Ápádána, Persepolis.
Ápádána, Persepolis.
"Jako země máme obrovský potenciál pro návštěvníky z ciziny. Kvůli všemožným omezením, ať už kulturním, nebo legislativním, k nám však skoro nikdo nejezdí. Abychom upoutali jejich pozornost, musíme zlepšit politickou i sociální náladu v zemi," uvedl Ramezán Gholinežád, organizátor velkého letního festivalu na ostrově Kiš.
Jednou z odnoží turismu, na kterých chce v budoucnu Írán vystavit základní pilíř ekonomického růstu, jsou poznávací a dobrodružné zájezdy. Podle mnoha místních si však úřady podrážejí nohy těžko pochopitelnými rozhodnutími a nekompromisním důrazem na dodržování předpisů. Příkladem může být nedávné zatčení slovenských dobrodruhů.
Dobrodruzi ze Slovenska v Íránu narazili
Ti do země zavítali kvůli své velké vášni – paraglidingu a létání na rogalech. Měli klasická turistická víza a přebývali u místních dobře známých paraglidistů. Při jednom z letů však udělali chybu a vítr je zanesl nad malou vojenskou základnu. Kvůli tomu si na ně počíhala místní policie a dobrodruzi tak skončili, i se svými hostiteli, ve vězení.
"Přijeli do Íránu jako turisté, chovali se však nevhodně a měli u sebe nekonvenční zařízení. Porušili naše zákony a proto byli, zcela v souladu se zákonem, zadrženi, uvedl místní mluvčí ministra zahraničí. Zatčení Slováků však může mnoho dalších dobrodruhů od návštěvy země odradit (více o zadržených Slovácích čtěte zde).
Ostrov Kish
Ápádána, Persepolis.
I přesto, že mnozí zahraniční turisté stále považují Írán za nebezpečnou zemi, zde úřady zaznamenaly čtvrtinový nárůst návštěvníků z ciziny oproti roku 2011. Minulý rok příjmy z turistického ruchu činily asi osm miliard amerických dolarů (asi 160 miliard korun).
Kulturní bariéra i naděje na příliv cizinců
Místní obchodníci však tvrdí, že za rostoucím zájmem o Írán nejsou snahy úřadů a politických špiček, ale současná situace v regionu. Jindy vyhledávané destinace jako Turecko a Egypt totiž mají v současné době do poklidných zemí daleko, o Sýrii pak není potřeba ani mluvit.
Většina lidí plánům Rúháního věří. "Rúháního tým je čistě technokratický a dívá se na turismus jako na hlavní obchodní odvětví s obrovským potenciálem. Pevně věřím, že se současnou situací v zemi něco udělají," řekl Gholinežád.
