Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Džihádisté mění kolébku civilizace v pustinu, ničí pole a tráví studny

  20:22aktualizováno  20:22
Irácká pole byla v minulosti dějištěm řady zuřivých bojů. Řádění teroristů z Islámského státu však může být pro místní zemědělce poslední ranou. Radikálové za sebou nechávají spálenou zem, zaminovávají pole a tráví studny. Ceny plodin rostou a mnozí Iráčané si jídlo nemohou dovolit, píše web Foreign Policy.

Pešmergové v bojích proti Islámskému státu severně od Bagdádu (26. srpna 2015) | foto: Reuters

Pro převážně kurdské obyvatele vesnice Dibis ležící u přehrady severozápadně od Kirkúku byl až donedávna nedaleký háj olší a topolů místem rodinných pikniků. Dnes se tam už nepodívají.

Teroristé z Islámského státu (IS) poté, co v létě 2014 obsadili téměř dvoumilionový Mosul a začali pronikat do iráckého Kurdistánu, zvolili taktiku spálené země a háj u řeky Zab vypálili, píše web Foreign Policy.

Stalo se to během jednoho větrného dne v lednu 2015. Nejprve proběhla místním zeleninovým trhem divoká prasata, až poté místní ucítili kouř. Muži běželi do lesa a mezi hořícími stromy nalezli dva zvědy Islámského státu. I když se snažili stromy uhasit vodou z řeky, na záchranu lesa už bylo pozdě. Oheň zachvátil les, balíky sena na okolních polích i řadu úlů. Plameny spolkly stodoly se zemědělským náčiním a zahubily mnoho dobytka.

Třetí válka za posledního půl století

Už v osmdesátých letech donutil Saddám Husajn zemědělce, aby opustili pole a v zuřící irácko-íránské válce šli bojovat za vlast. Zemědělství ublížila i americká invaze v roce 2003. Islámský stát do rakve iráckého zemědělství zatloukl další hřebíček.

Fotogalerie

Islamisté zničili miliony akrů orné půdy. Někde ukradli zemědělské vybavení, jinde půdu záměrně zničili. „V téhle oblasti už jsem za svůj život viděl hodně chaosu. Nikdy předtím však lidé úmyslně nepálili naše pole a nesnažili se kompletně zničit naše živobytí. Nikdy jsme se nestřetli s takovými zvířaty,“ běduje Fahad Hamad Omar, který musel v srpnu 2014 utéct ze své farmy na úpatí pohoří Džabal Sindžár. Omar a jeho rodina jsou jezídové a jejich náboženství s prvky islámu, křesťanství a starověkých tradic chce IS vymazat ze světa (více o jezídech čtěte zde).

Ornou půdu ničili teroristé v severozápadní provincii Ninive v okolí Sindžáru, v sousedním Saladdínu i v Kirkúku. Ve třech severních provinciích země se přitom vypěstovala třetina irácké zemědělské produkce a v zemědělství zde pracuje převážná většina lidí. Obdělávání půdy a chov dobytka živí podle statistik Úřadu OSN pro výživu a zemědělství (FAO) celkově více než 11 milionů Iráčanů, což je téměř třetina tamější populace.

Míra poškození iráckého zemědělství se zatím odhaduje. V okresu Šemal severně od Sindžáru zničili islamisté všech 145 skleníků. Generátory i transformátory ukradli a odvezli do Mosulu nebo syrského Rakká. Stejně tak zničili, ukradli nebo alespoň rozebrali na součástky všech 485 vodních pump.

Vrtulník irácké armády v bojích s Islámským státem nedaleko Kirkúku (11. dubna 2016)
Irácké jednotky v bojích s Islámským státem nedaleko Kirkúku (11. dubna 2016)
Irácké jednotky v bojích s Islámským státem nedaleko Kirkúku (11. dubna 2016)

V Šemalu se dříve ve velkém pěstovala pšenice a ječmen, dnes zde zbyly skromné zásoby osiva a silo, ze kterého si džihádisté udělali strážnou věž. Nedostatek semen však není ten největší problém, v oblasti stále nejsou zemědělci. Ačkoliv kurdské a jezídské milice Sindžár loni znovu dobyli, život se tam nevrátil (více o stavu města čtěte zde).

Šestačtyřicetiletý Ali Abdín Múrad žije v jednom z mála domů, které v Šemalu ještě stojí. Řádění džihádistů jeho farmu zcela zruinovalo. Vytrhali zavlažování a jeho součástky použili na výrobu trubkových bomb. Studnu mu otrávili naftou a pole zaminovali výbušninami.

Múrad se bojí, že na svých polích už nikdy nebude moct hospodařit. „Je to skoro jako by chtěli zkusit všechny jezídy vyhubit a pokud neuspějí, tak alespoň zničit život všem, kteří přežili,“ zoufá si farmář. Jeho děti jsou podvyživené a v příštích měsících víc jídla nedostanou.

Jídla je málo a mnozí na něj nemají peníze

Ničení plodin a půdy se totiž podepsalo také na ceně potravin. Zatímco kilo cibule dříve stálo asi 277 dinárů (asi 6 korun), nyní se na tržišti prodává za 996 dinárů (asi 21 korun). Cena jablek se zdvojnásobila na 1494 dinárů za kilo (asi 32 korun). Dokonce i maso stojí víc. Obchodníci si stěžují, že jsou nuceni uplácet šíitské milice i kurdské pešmergy. Za ovci zaplatí nyní nakupující 200 000 dinárů (asi 4 tisíce korun), přičemž ještě minulý měsíc to bylo o 50 000 méně.

Islámský stát

Iráčané si drahé potravin často nemohou dovolit. „Nedovedete si představit to ponížení, když nevíte, jestli dokážete zajistit své rodině každý měsíc jídlo,“ popsal svou tíživou situaci Abbas Omar, který se živí prodejem zavlažovacích systémů.

Problémy v zemědělství trápí i iráckou vládu, pro kterou nemohl pokles zemědělské produkce přijít v horší dobu. Ceny ropy padají, státní rozpočet závisí na ziscích z černého zlata a vláda si proto investice do zemědělství nyní nemůže dovolit. Deficit je 22 miliard dolarů (asi 521 miliard korun) a stát se stále více musí spoléhat na dovoz potravin z Turecka, Saúdské Arábie a Íránu.

Starosta Šemalu Najf Sajdo Kassem uvádí, že jeho okres by na obnovu zemědělské produkce potřeboval 70 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy korun). „Všechno od pump, přes traktory po osivo se musí nahradit,“ uvedl Kassem. Stát jim přitom poskytl jen 45 tisíc dolarů na odklízení trosek z ulic.

Irák by mohl vzít současný stav jako impuls a vystavět zemědělský sektor znovu od píky. Farmy by však nesměly být opuštěné. „Jsme farmáři, jen farmáři. Neumíme dělat nic jiného,“ obhajoval svůj útěk Abdulláh Azíz. Jeho hospodářství na severozápadě Iráku nyní leží ladem. Kurdové mu odřízli zavlažovací kanál, aby blokovali přísun vody na území ovládané IS.

Pokud se situace nezmění, hrozí, že zemědělství v Mezopotámské nížině, která byla před tisíci lety kolébkou civilizace, vymře docela. „Byli to naši předci, kdo přišel s obděláváním půdy. Byla by hrozná ostuda, kdyby ̈to zrovna tady upadlo,“ zamýšlí se jezídský farmář Omar.

Vesnice Dibis

Vesnice Dibis

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.