Irák vykročil k vlastní vládě

  • 120
V Bagdádu byla jmenována Irácká vládní rada, první výkonný orgán země po pádu režimu Saddáma Husajna. Mezi 25 členy je třináct šíitů, po pěti sunnitech a Kurdech, křesťan a Turkménka. Souběžně s prvním zasedáním rady zahájili Američané novou ofenzivu proti iráckým ozbrojencům ve středu Iráku.

Schůzka rady začala před polednem v bývalém ministerstvu vojenského průmyslu v centru metropole Bagdádu. Budova poblíž Paláce republiky, kde sídlí generální štáb americko-britské koalice, se stane rovněž sídlem rady.

"Jsme svědky historické události, tvoříme dějiny," prohlásil mluvčí Iráckého národního kongresu Entifadh Kvanbar.

"Iráčané budou hrát významnější roli ve správě své země. Startuje tím proces, který vyvrcholí zcela svobodnými a spravedlivými demokratickými volbami," vyzdvihl význam události civilní správc Iráku Paul Bremer.

Rada bude jmenovat ministry prozatímní vlády, spolupracovat s koalicí na politické strategii a na rozpočtu. Prvním rozhodnutím rada vyhlásila nový irácký státní svátek - bude jím 9. duben, kdy padl Saddám Husajn. Staré svátky rada zrušila.

Členy rady jsou například vůdce bývalého opozičního Iráckého národního kongresu Ahmad Šalabí, vůdce šíitské exilové opozice Abdal Azíz Hakím, bývalý ministr zahraničí z 60. let Adnan Pašaší či vůdci obou hlavních kurdských frakcí v Iráku.

Podle Bremera jsou v radě spravedlivě zastoupeny všechny složky společnosti, muži i ženy. Například šíité, kteří tvoří 65 procent obyvatel Iráku, byli během desetiletí Saddámovy vlády perzekvováni. V radě mají nejsilnější pozici.

Američané udeřili kvůli svátkům
Zatímco v Bagdádu se rodí nová irácká vláda, americké jednotky zahájily další rozsáhlou ofenzivu proti iráckým ozbrojencům ve středu země. Chtějí tak zabránit útokům proti koaličním vojákům během nadcházejících svátků.

V následujících dnech si Iráčané připomenou významné události spojené s bývalým režimem. 14. července 1958 byla v Iráku vyhlášena republika, 16. 7. 1979 se Saddám zmocnil prezidentského úřadu a 17. 7. 1968 se dostala k moci strana Baas.

Před možnými útoky varovaly americké zpravodajské služby.

Čtvrtá pěší divize zahájila operaci v noci ze soboty na neděli řadou útoků proti stoupencům Saddáma Husajna, kteří dosud kladou odpor. Provedla také čistky na černém trhu se zbraněmi ve městech Balad a Bakúba severně od metropole.

"Zahájili jsme ofenzivu, abychom zabránili potenciálním útokům aktivistů strany Baas a Saddámových fidájínů na naše lidi," vysvětlil velitel 4. pěší brigády plukovník David Hogg.

Během prvního dne ofenzivy zahynulo pět stoupenců svrženého režimu a padesát lidí bylo zatčeno. Je mezi nimi devět významných Iráčanů, žádný ale nefiguruje na seznamu hledaných.

Ve východoirácké provincii Dijala Američané prohledali dva domy a zabavili protiamerický propagandistický materiál. V okolí města Bákubá byli napadeni granáty.

Od ukončení hlavních bojů v Iráku přišlo při různých bleskových útocích a napadeních ze zálohy o život 31 amerických vojáků. Nepřátelským akcím čelí hlavně v Bagdádu a v tradiční baště sunnitů ve středním Iráku, známé jako jako sunnitský trojúhelník.

Při třech podobných operacích byly sice zadrženy stovky podezřelých, ale většina z nich byla brzy propuštěna, protože proti nim chyběly důkazy.

, ,

Video