Nevlastní Saddámův bratr a bývalý šéf tajné služby Barzán Tikrítí i předseda někdejšího revolučního soudního tribunálu Avád Ahmad Bandár jsou podle soudu spoluzodpovědní za zabití 148 lidí v roce 1982.
Zatímco Husajn dostal oprátku těsně před muslimským svátkem oběti 30. prosince (více zde), výkon trestu na zbylých odsouzencích se stále neurčitě odkládá.
Některé zdroje v končícím týdnu mluvily o čtvrtku, jiné považovaly za pravděpodobnou neděli, jakožto první pracovní den po dalším muslimském svátku.
"Neznám přesné datum," uvedl v neděli poradce iráckého premiéra Sámí Askarí, který byl i u popravy Saddáma a zřejmě by se měl zúčastnit i další exekuce.
Také nejmenovaný člen irácké prokuratury, kterého agentura oslovila, nepotvrdil neděli jako konečné datum.
Šéf OSN od poprav odrazuje
Záznam popravy Saddáma Husajna, který se dostal na internet, stále budí v Iráku velké emoce. Proti průběhu aktu protestovaly kromě sunnitů i některé západní a muslimské země. Irácký premiér Núrí Málikí ale v sobotu kritiku odmítl a popravu označil za iráckou vnitřní záležitost. - více zde
Proti dalšímu výkonu hrdelních trestů se vyslovil také nový generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Připojil se tak k dřívějšímu prohlášení vysoké komisařky pro lidská práva Louisy Arbourové.
V týdnu přitom krátce po nástupu do úřadu vyvolal pohoršení prohlášením, kterým likvidaci bývalého iráckého vůdce nepřímo podpořil.
Saddám Husajn byl podle něj "odpovědný za hrůzné zločiny a nevýslovné utrpení iráckého lidu" a otázku absolutního trestu označil za "věc každého členského státu". To je v rozporu s oficiální politikou organizace. - více zde
