Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irák tvrdí, že při útoku spojenců zahynuli dva lidé

  9:28aktualizováno  9:28
Irák tvrdí, že při pátečním leteckém útoku spojenců na Bagdád zahynuli dva lidé. Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedl, že o život přišla osmnáctiletá dívka a zhruba třicetiletý muž; dvacet dalších bylo podle něj zraněno. Velení britských a amerických vojsk to dosud nepotvrdily.
USA i Británie oznámily, že cílem náletu bylo zlikvidovat radarové systémy, které ohrožovaly lety spojeneckých letounů. Ty kontrolují vzdušný prostor nad Irákem i to, zda režim nevyvíjí nové zbraňové systémy a neposiluje armádu.

Jak v telefonickém rozhovoru z Bagdádu uvedl český zdroj, který si nepřál být jmenován, střelba trvala asi dvacet minut a pak skončila, aniž by narušila chod města. "Podle toho, co vím, v ulicích pokračoval normální provoz a nic mimořádného se nedělo. Bombardovalo se někde za městem," řekl český občan.

Krátce poté irácká televize oznámila: "Bagdád se stal terčem útoku amerického agresora." Televize ihned přerušila programy a začala vysílat národní písně.

Americký prezident George Bush označil letecký útok za rutinní akci, jejímž cílem je vynutit si dodržování bezletové zóny nad jižním i severním Irákem. "Šlo o vynucenou akci, kterou budou Spojené státy opakovat, pokud svět neřekne jinak," dodal Bush.

Eskalace napětí vrcholí
Nejnovější eskalace je vyvrcholením silně se zvyšujícího napětí mezi Spojenými státy a Irákem v posledních týdnech.

Diplomaté upozorňují, že přesně deset let poté, co vrcholila válka v Zálivu, USA znovu stojí před otázkou, jak se vypořádat s opětovným vyzbrojováním Iráku a s ochabujícími mezinárodními sankcemi. Podle komentátorů je útok znamením, že Bush nebude vůči Iráku zdaleka tak smířlivý jako Clinton. Irák stále odmítá přijmout mezinárodní inspekční tým, který chce kontrolovat dodržování rezoluce OSN, podle níž Irák musí zničit zbraně hromadného ničení.

Americký generál Gregory Newbold v pátek večer oznámil, že 24 amerických a britských letadel zaútočilo na pět velicích a kontrolních center v rozmezí osmi až dvaatřiceti kilometrů na jih od hlavního města Bagdádu.

Podle Britů byl útok odpovědí na zvyšující se nebezpečí, které hrozilo spojeneckým letadlům ze strany irácké protiletecké raketové obrany.

Zásah se uskutečnil tentokrát vně takzvaných bezletových zón, které spojenci vytvořili po skončení války v Zálivu před deseti lety, aby mohli lépe kontrolovat irácký prostor a zamezili jeho vojenským aktivitám proti iráckým šíitům na jihu a Kurdům na severu země.

Bagdád naopak ostře protestuje proti pokračujícímu ekonomickému embargu a označuje operace USA a Británie za hrubé vměšování a mezinárodní terorismus. Prohlašuje, že země žádné vojenské aktivity nevyvíjí a že se jedná jen o výmysl Washingtonu.

Irák si také stěžuje na to, že v důsledku sankcí trpí statisíce Iráčanů hladem a nedostatkem životně důležitých potřeb včetně léků.

Američtí odborníci však upozorňují, že hlavním cílem nové americké Bushovy administrativy musí zůstat znemožnění ambicí iráckého diktátora opět vybudovat silné ozbrojené jednotky.

Nový americký ministr zahraničí Colin Powell, který shodou okolností před deseti lety coby předseda sboru náčelníků ozbrojených sil USA vedl válku za osvobození Kuvajtu, už označil omezení iráckého vojenského potenciálu za jeden z hlavních úkolů nové americké administrativy.

Už tento měsíc při své první cestě na Blízký východ chce Powell jednat právě o tom, jak řešit iráckou otázku.

Americké listy však v uplynulých dnech upozornily na fakt, že záměry Spojených států se na mezinárodním poli značně komplikují.

Zdaleka ne všichni, včetně některých bývalých spojenců, totiž chtějí v tlaku na Irák pokračovat.

Náboj sankcí uplatňovaných Radou bezpečnosti OSN ztrácí rychle na síle. Arabské a muslimské státy se na restrikce dívají s rostoucí netrpělivostí.

Dva stálí členové Rady bezpečnosti - Rusko a Francie - pak přímo naléhají na uvolnění izolace Bagdádu.

V prvních reakcích odborníci upozorňují, že záměrem útoku tak bylo nejenom zlikvidovat některá vojenská zařízení Iráku, ale i vyslat signál na všechny strany, že USA nehodlají tvrdý postoj vůči Bagdádu změnit, ale naopak ještě posílit.

V minulých dnech se navíc uskutečnilo několik komerčních letů do Iráku, aniž byl překontrolován obsah nákladního prostoru letounů.

Saddám Husajn také údajně vydělal miliardy dolarů na nedovoleném prodeji ropy, které mohou být využity k výrobě nových ničivých zbraňových systémů.

Vzhledem k neoblomnosti Iráku a přetrvávajícím rozdílům v Radě bezpečnosti OSN, zbrojní inspektoři spojenců nevstoupili na iráckou půdu už od roku 1998.

Iráčané protestují proti náletu spojenců na Bagdád při pohřbu jedné z obětí útoku (17. února 2001)

Noční Bagdád při náletu spojenců. Městem kvílely sirény a na jihu se blýskalo z výbuchu granátů (16. února 2001)

Irácký prezident Saddám Husajn předsedá Revoluční radě během náletu spojenců, který americký prezident Bush označil za rutinní akci (16. února 2001)

Americký generál Gregory Newbold na tiskové konferenci v Pentagonu vysvětluje okolnosti leteckého útoků spojenců na Bagdád. (16. února 2001)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Spisovatelka Kateřina Janouchová  v Show Jana Krause
Literátka Janouchová urážela švédskou političku, ta podala trestní oznámení

Poslankyně švédské Levicové strany Rossana Dinamarcaová podala trestní oznámení na spisovatelku a novinářku českého původu Kateřinu Janouchovou žijící ve...  celý článek

Chilesaurus, replika kostry dinosaura z roku 2015
Záhada „Frankensteina“ rozluštěna. Dinosaurovi našli místo v rodokmenu

Chilesaurus neboli „Frankenstein“ po dvou letech konečně našel své místo v rodokmenu dinosaurů. Takový je závěr studie britských vědců, kteří neobvykle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.