"Nepochybuji o tom, že po deseti letech výzkumu budeme muset přepsat učebnice," prohlásil John Russell, massachusettský profesor archeologie, který nyní působí jako poradce na iráckém ministerstvu kultury.
"Tato země skrývá ohromnou historii a většina z ní musí být teprve objevena. Jednou to ale dokážeme a pak budeme muset zcela přehodnotit naše dosavadní znalosti," přidává Russell.
O tom, že Irák skrývá mnohem více historických objevů než je dosud známo, je Russell přesvědčen už řadu let. V letech 1989-1990 vedl archeologický výzkum v dávném středisku asyrských vládců v Ninive na severu Iráku.
Tvrdí, že každý rok jeho skupina přišla na něco, co posunulo dobu přítomnosti starých civilizací o tisíc let zpět. "Bylo to prostě neuvěřitelné, byly to bezprecedentní objevy. Takový je Irák," konstatuje Russell.
Práce na vykopávkách v současnosti sice pokračují, ale stejně jako při minulých válkách je komplikuje špatná bezpečnostní situace. Archeology v nezalidněných lokalitách ohrožují především ozbrojení lupiči.
Kvůli nezřízenému drancování Národního muzea v Bagdádu, které vyvrcholilo loni v dubnu po pádu vlády, se ztratilo velké množství předmětů nedozírné historické hodnoty. Zdaleka ne všechny se dodnes podařilo najít a vrátit do sbírek.
Podle Russella dosud schází asi 20 unikátních předmětů a 10 tisíc menších prací. Některé byly zřejmě vyvezeny z Iráku a vyšetřovatelé po nich pátrají ve Švýcarsku, Británii a USA.
"Irácké Národní muzeum je jedno z nejúžasnějších muzeí na světě. Hodláme z něj učinit vědecké pracoviště, do něhož budou rádi přijíždět historici a archeologové z celého světa," doplňuje Russell informaci o tom, že pokud bezpečnostní situace dovolí, bude muzeum do několika měsíců znovu otevřeno.