Člen iráckých bezpečnostních složek odvádí v Mosulu muže podezřelého ze...

Člen iráckých bezpečnostních složek odvádí v Mosulu muže podezřelého ze spolupráce s Islámským státem. (21. února 2017) | foto: AP

Ofenziva islamisty v Iráku nezničí. Zemi sžírá korupce a vládě chybí plán

  • 244
Irácká armáda se propracovává hlouběji do Mosulu, který se poslední roky stal de facto hlavním městem teroristů z Islámského státu (IS). Ačkoliv by se dalo říct, že vojenské vítězství je blízko, to reálné může být stále hodně vzdálené. Iráku chybí plán, jak zastavit násilí, které začalo v zemi bujet dlouho před vzestupem IS.

Islamisté jsou postupně vytlačování ze svých bašt po celé zemi. Zatímco na frontové linii se bojuje o každý metr, teroristé utíkají „zadem“ a díky bezuzdné korupci v bezpečnostních složkách i institucích se beztrestně vracejí zpátky do míst, která z jejich rukou armáda spolu se spojenci už jednou vybojovala.

Symbol krutosti dobyt

Irácké vládní jednotky dobyly v noci na úterý v Mosulu komplex budov regionální vlády. Obsadily i mosulské muzeum a pobočku centrální banky, kterou samozvaný Islámský stát používal jako soud. "Byly zabity desítky radikálů (z IS)," uvedl mluvčí iráckých jednotek rychlé reakce.

Pobočku centrální banky IS používal k vynášení tvrdých trestů nad těmi, kdo se nechovali podle jejich extremistické ideologie. Mezi rozsudky bylo podle agentury Reuters kamenování, shazování lidí ze střech budov či usekávání rukou.

Dobytí vládního komplexu otevírá cestu k postupu do historického centra, které už radikálové nejspíš také vyplenili a zničili. Následující fáze bude ale mnohem komplikovanější, neboť v hustě obydleném centru ztěžují boj jednak úzké uličky a také to, že tam stále zůstávají zřejmě desetitisíce civilistů.

„Islámský stát je zároveň myšlenka. Ve chvíli, kdy dobudeme nějaké město nebo enklávu, tak to neznamená, že tím zmizí i ideje, na základě kterých hnutí vzniklo. Bojovníci, ideologové a ti, kteří za ním stáli, budou sice zčásti zabiti, ale z velké části se rozprchnou jinam a stejné myšlenky mohou aplikovat třeba v sousedním státě,“ vysvětlil Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Podle listu The Washington Post celému procesu pomáhají úplatní policisté, úředníci i soudci, kteří nechávají radikály a kolaboranty často volně jít. Iráčtí velitelé si stěžují, že nemají dostatek sil, aby dobytá území ohlídali, policie je prorostlá korupcí a úřady příliš slabé. Pro Irák, který se točí ve spirále násilí prakticky nepřetržitě od invaze amerických vojsk v roce 2003, takové jednání jen zmenšuje šanci na život v míru.

Příkladem může být město Ramádí ležící několik desítek kilometrů od metropole Bagdádu. V rukou armády je už více než rok (více zde). Obviněné radikály zde jen těžko usvědčí. Důkazy mizí z policejních složek a svědci jsou příliš vyděšeni na to, aby svědčili. Stačí úplatek ve výši 20 dolarů, tedy zhruba pět set korun, aby člověk získal průkaz opravňující ho pro vstup do města.

Irácké jednotky se v dobytém Ramadí chlubí ukořistěnou vlajkou Islámského státu...
Identifikační doklad Athéra Alího

Karty vydávané ministerstvem vnitra se kontrolují u kontrolních stanovišť u vstupu do města. Úřady se však netají tím, že karty jsou prodávané na černém trhu. Policie korupci na kontrolních stanovištích přiznává, ale jako řešení navrhuje jen zavedení nových identifikačních dokumentů. „V těle policie je nádor. Musíme ho dostat pryč nebo nás všechny zabije. Teď je to malý oheň, ale je třeba ho rychle uhasit, než se rozhoří a spálí celou provincii,“ řekl v metaforických obratech mluvčí provinční vlády Ajd Karbúli.

Problémy hlásí i další města. Když se starosta jedné z obcí v provincii Saladdín severozápadně od Bagdádu ozval, že do města pronikají islamisté, musel se vypořádat s hrozbami smrtí. Přezíravé jsou bezpečnostní složky i v severoiráckém Kirkúku, který ovládají Kurdové, ačkoliv oficiálně spadá pod kontrolu centrální vlády. Jedna žena zde uvedla, že si policie řekla o desítky tisíc dolarů za propuštění jejího syna, který je obviněný ze spolupráce s ozbrojenci.

Irácké jednotky v bojích s Islámským státem nedaleko Kirkúku (11. dubna 2016)
Irácké jednotky v bojích s Islámským státem nedaleko Kirkúku (11. dubna 2016)

Převážně sunnitské oblasti, které jsou zničené z let válčení, se staly inkubátorem extremismu, kde islamisté rekrutují další členy. Chaos v zemi ohrožuje veškeré úspěchy, kterých irácká armáda s pomocí spojenců dosáhla. Jen Spojené státy utratí denně za letecké operace v oblasti proti IS 12,5 milionu dolarů, tedy téměř 320 milionů korun. Za tréninky a vybavení iráckých bezpečnostních sil přitom zaplatily za poslední roky další miliardy.

„Máme strach, že skončíme tam, kde jsme začali,“ řekl Ajd Karbúli jménem vlády v provincii Anbáru, kterou má nyní z velké části pod kontrolou vláda. Bylo to ale právě tady, kde IS zaznamenal před třemi lety první větší úspěchy. I když jeho počátky se dají datovat až do roku 1999, až na přelomu let 2013 a 2014 se teroristická buňka definitivně zřekla své mateřské al-Káidy a vyhlásila samostatnost. V Iráku měla přitom tři hlavní centra - Ramádí, Fallúdžu a Mosul.

Z trojice jim zbývá poslední a i z něj irácká armáda postupně ukrajuje. Mohlo by se zdát, že Iráku svítá na lepší časy. V podobné situaci však už země jednou byla a situace se poté v zemi nevylepšila, spíše naopak.

Stigma z invaze

V roce 2007 po vyčerpávajících bojích přijel tehdejší americký prezident George W. Bush do Anbáru, aby ohlásil „vojenský úspěch“ proti al-Káidě. Trvalo jen několik let a al-Káidu nahradil Islámský stát. Institut pro studium války (ISW) nyní uvedl, že v Iráku se začali formovat vzbouřenci z řad sunnitů a al-Káida se snaží s proudem svézt.

„Jde o prestiž, vliv, boj o moc a finance. To samé vidíme i v jiných státech. Třeba v případě Afghánistánu a Pákistánu jsou lidé, kteří v minulosti sympatizovali s Talibanem, pak se přidali k al-Káidě a v dnešní době se hlásí k IS.

Je to přitom třeba pořád jeden a ten samý člověk, kterému nejde o prosazování nějakých idejí, ale o to přidat se k tomu, kdo je na tom v danou chvíli nejlépe, přidat se k nejsilnější straně. Může docházet k přetahování mezi frakcemi al-Káidy a IS, ale v zásadě jsou to dvě ideologicky velmi podobné skupiny,“ popsal Tureček.

Současná kampaň přitom znovu cílí na vojenskou porážku Islámského státu, místo aby se soustředila na důvody, proč se vůbec lidé v hodných počtech k extremistům přidávají.

„Když IS před třemi lety dobyl západ provincie Anbár, měl sympatie tamních obyvatel. Idea IS byla z velké části založena na nechuti části sunnitské populace k vládě, jíž dominují šíité. Irácká vláda tak neporáží jen ozbrojené složky Islámského státu, ale zároveň musí porazit a více si podrobit velkou část vlastních obyvatel. To je věc, kterou podle mě nelze nikdy uspokojivě vyřešit,“ poznamenal Tureček.

Loajalita rodině

Dalším neopomenutelným hráčem ve všech konfliktech v Iráku jsou rodové klany. V Evropě nahradily jejich funkci politické strany, ale na Blízkém východě mají stále silné slovo. Často zasahují i do justice a spravedlnost, kterou vynucují, má někdy tvrdší dopad než ta, kterou vynucuje zákon.

Vůdci klanů jsou tady často soudcem, porotou i popravčím. „Ve státech jako je Irák, Sýrie nebo Jemen se státní struktura do značné míry rozpadla a místní populace hledá, čím ji nahradit. Lidé hledají záchrannou síť, která jim pomáhá přežít,“ vysvětlil Tureček.

Bitva o Mosul

Některé klany spolu tvoří koalice, mezi jinými panuje desítky let staré nepřátelství, některé spolupracují s vládou, jiné s Islámským státem. „Máme stovky let trvající řevnivost mezi různými klany v arabském světě a tyto rivality se přizpůsobují novodobé realitě. I ve válečných konfliktech vidíme, že nejde ani tak o ideologii, ale často právě o kmenové vazby. Některé bojují proti Islámskému státu jen proto, že se k IS přidali jejich rivalové,“ popsal expert.

Americký prezident Donald Trump přitom vyhlíží na Blízkém východě vítězství a uvedl, že instruoval Pentagon, aby přišel s „komplexním plánem“, jak porazit Islámský stát (více zde). Šéf Bílého domu od té doby řekl jen málo k tomu, co tohle může znamenat, a možná ani neřekne.

„Myslím, že komplexní strategie neexistuje. Západ je sice do určité míry odpovědný za to, co se na Blízkém východě děje, ale zdaleka ne zcela. Musí se snažit, aby ho tyto spory neohrožovaly. Zároveň si však musí naše vlády přiznat, že jsou věci ve světě, které neovlivníme a tohle je jedna z nich. Blízký východ je z mnoha důvodů velice nestabilním regionem a my máme jen omezené možnosti, co s tím dělat,“ řekl odborník na Blízký východ.

Armáda se dostala do západního Mosulu:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video