Irák se snaží hrát dál, USA nemají zájem

  • 196
Americké důkazy předložené v OSN svět moc nepřesvědčily. Dokázaly však Irák přinutit k větší spolupráci se zbrojními inspektory. Podle Washingtonu ale čas vymezený Saddámu Husajnovi vypršel. Pro úder shánějí podporu v rozpolcené Evropě. Zatím se jim to příliš nedaří.

Experti OSN mohli poprvé o samotě vyslechnout iráckého vědce. Výslech biologa trval přes tři hodiny. Jeho výpověď zatím inspektoři tají.

"Chceme během víkendu vidět daleko víc spolupráce," řekl šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix, který míří s jaderným kolegou Muhammadem Baradejem do Bagdádu na jednodenní jednání.

Irák se zároveň snaží zpochybnit důkazy předložené americkým ministrem zahraničí Colinem Powellem v Radě bezpecnosti OSN.

Skupině reportérů ukázali raketovou střelnici severně od Bagdádu, kterou podle Powella Irák využívá k testování zakázaných raket dlouhého doletu.

"Novináři si místo prohlédli a zjistili, že vše je v souladu s povolenými aktivitami," oznámil vládní úředník Ali Džassem. Irák může vlastnit pouze rakety s doletem maximálně 150 kilometrů.

V pátek 14. února zbrojní inspektoři předloží druhou zprávu o průběhu pátrání v Iráku. Jejich závěry zřejmě rozhodnou, zda USA a jejich spojenci na Bagdád udeří.

Washington je přitom pevně přesvědčen, že Irák má zakázané zbraně hromadného ničení a shání podporu pro válku.

"Hra skončila. Diktátor bude zastaven," řekl americký prezident George Bush, podle něhož si Saddám Husajn už vybral. "Teď musí volit členové Rady bezpečnosti."

Do Evropy vyrazil ministr obrany Donald Rumsfeld, aby přesvědčil váhající spojence. Američané potřebují na svou stranu zejména stálé členy RB OSN. Zatímco Londýn už do Perského zálivu stěhuje vojáky, Rusko a Francie prosazují mírové řešení.

Jejich hlas je ale důležitý při hlasování o nové rezoluci schvalující úder na Irák. V RB OSN totiž mají právo veta, stejně jako Čína, která se k mírovému řešení kloní rovněž.

Neválečné úmysly mají i nestálí členové včetně Německa, které nyní radě předsedá. Nová rezoluce RB OSN, která by válku s Irákem schválila, je prozatím neprůchodná.

Američané se snaží získat Berlín pro úder už dlouho, ale nedaří se jim. Nešikovné bylo podle diplomatů i poslední vyjádření šéfa Pentagonu, který Německo kvůli krizi okolo iráku přirovnal k Libyi a Kubě.

Jiné evropské země jsou rozhodnější. Slovensko vyšle do Zálivu 75 chemiků, kteří se připojí k české jednotce. Bulharsko a Maďarsko oznámily, že v případě úderu otevřou své vzdušné prostory americkým letadlům. Ankara dovolila přichystat americké základny v Turecko pro případnou válku.

Ze zemí Evropské unie se také ozývají hlasy, které volají po zvláštním summitu o irácké krizi.

"Unie by měla adekvátně reagovat v okamžiku mezinárodního napětí a zvýšených obav veřejnosti," souhlasí s voláním po setkání šéf Evropského parlamentu Pat Cox.

Uskuteční se summit? Jaký bude další vývoj krize? Mnohé může napovědět mezinárodní bezpečnostní konference, která začíná v Mnichově a bude se zabývat hlavně Irákem. Česko zastupuje náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra.

Hlavní pozornost se bude soustředit na Donalda Rumsfelda. Šéf Pentagonu může v Bavorsku přesvědčit německého šéfa diplomacie Joschku Fischera. S generálním tajemníkem NATO Georgem Robertsonem může probrat podporu aliance. Potká se i s Javierem Solanou, bezpečnostním šéfem Evropské unie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video