Inspektoři nenašli skutečný důkaz, že Irák skrývá zbraně hromadného ničení, takže USA nemohou podložit svá podezření. Ale inspektoři zároveň řekli, že Irák něco může tajit, a tím mu dokonce ještě přitížili. Důvod k podezření zůstává. Je to však ještě vůbec rozhodující?
Situace se totiž postupně mění v neprospěch Iráku. Poslední rezoluce Rady bezpečnosti pomalu, ale jistě Saddáma škrtí. Čím déle vše bude trvat, tím bude Irák v horším světle.
Ale dočkáme se ještě příštího kola? USA hovoří tak tvrdě, že podle mnohých lidí už rozhodnutí padlo: chtějí Saddáma dostat. Podle jiných je to jen součást hry.
Zvyšováním sázek tlačí Saddáma ke zdi, aby v jedné chvíli hodil karty na stůl. Ale není vlastně úplně jedno, jak to celé je? I druhá varianta se totiž v jeden okamžik změní v tu první.
Když jsou sázky vyšroubovány příliš vysoko, nelze už přestat hrát, protože hráč by ztratil příliš. Říkejme tomu třeba bod, odkud už není návratu. Možná se už blíží. Pravděpodobnější se zdá, že jsme jej dokonce už minuli.
Co bude dál? Možné je všechno, třeba i to, že válka, která se teď jeví jako stále pravděpodobnější, dostane krátký odklad. Kdekdo volá po tom, aby se inspekce prodloužily. Američané sice budou reptat, ale může jim to být úplně jedno.
Nové kolo inspekcí jim dá čas na pořádnou přípravu invazních jednotek - a přitom dobré vůli bude učiněno zadost. Nyní však vypukne hlavně svár o to, co obojaká Blixova zpráva opravdu znamená. Bude třeba správně odlišovat fakta a dojmy.
Americký parní válec však bude krok za krokem získávat půdu. Nebude jej tlačit síla argumentů, ale síla vlivu a vůle.
