Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irák popravil 255 sunnitských vězňů, tvrdí lidskoprávní organizace

  15:04aktualizováno  15:04
Irácké bezpečnostní síly zřejmě od začátku června popravily 255 vězněných sunnitů. Informuje o tom organizace Human Right Watch (HRW). Popravy jsou prý odvetou za útoky sunnitských radikálů z organizace Islámský stát. Podle HRW může jít o zločiny proti lidskosti.

V iráckém Kanánu se shromáždily stovky šíitských dobrovolníků, kteří se rozhodli zapojit do boje proti sunnitským militantům ze skupiny ISIL. (26. června 2014) | foto: Reuters

Všichni popravení vězni byli sunnité, zatímco drtivá většina iráckých ozbrojených sil patří do šíitské větve islámu. Mezi zabitými bylo nejméně osm chlapců mladších osmnácti let, píše se v dokumentu organizace Human Right Watch (HRW). Popravy prý probíhaly od 9. června v šesti různých iráckých městech.

„Masové popravy bez soudu mohou být důkazem válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jeví se jako pomsta za zvěrstva páchaná radikály z Islámského státu (ISIL),“ píše organizace.

Irácký generálporučík a mluvčí premiéra Málikího Kásim Atta však popřel, že by k popravám došlo. Někteří z vězňů však podle něho zemřeli v důsledku „teroristických činů“. Počet zabitých je podle Atty nižší, než uvádí HRW. Vláda prý již založila komisi, která umrtí vězňů prověří.

Na konci června se sunnitští radikálové z ISIL zmocnili velké části území na severozápadě Iráku. Pověstní jsou brutálním způsobem vlády v oblastech, které mají pod kontrolou, píše BBC.

„Svět oprávněně odsuzuje brutální činy ISIL. Neměl by proto ale zavírat oči před sektářským zabíjením vlády a provládních sil,“ řekl Joe Stork z HRW. Informace o popravách organizace získala z rozhovorů s očitými svědky a místními úřady.

Současný konflikt v Iráku má silně náboženský podtext. Vládní šíitské jednotky bojují proti sunnitům z ISIL a dalším sunnitským povstaleckým skupinám.

Tři na jednom dvorku. Iráku hrozí rozpad

Kurdské ozbrojené složky pešmergů mezitím obsadily dvě ropná pole nedaleko severoiráckého Kirkúku (více čtěte zde). V rozděleném Iráku tak kromě bojů s ISIL pokračuje napětí mezi ústřední vládou ovládanou šíitským premiérem Núrím Málikím a zástupci autonomního Kurdistánu.

Podle iráckého ministra ropného průmyslu milice vyhnaly z těžební oblasti všechny arabské zaměstnance a nahradily je vlastními. Násilnosti jsou hlášeny i ze samotného města. Podle AFP dva atentáty nepřežilo 28 lidí včetně žen a dětí.

Kurdští poslanci také odstoupili poté, co irácký premiér Núrí Málikí obvinil Kurdy z ukrývání extremistů.

Irácký ministr zahraničí Hošijar Zibarí, který je sám Kurd, v pátek řekl agentuře Reuters, že pokud země brzy nevytvoří inkluzivní vládu, riskuje rozpad. "Země je nyní doslova rozdělena do tří států: kurského, černého (ISIL, pozn. red.) a Bagdádu," řekl Zibarí. Kurské síly se přesunuly do oblasti severozápadního Iráku minulý týden, načež prohlásily, že uspořádají referendum o nezávislosti.

Trojstranný konflikt mezi sunnity, šíity a Kurdy by tak mohl ohrozit celistvost Iráku. Kvůli bojům během posledních měsíců už ze svých domovů uprchlo přes milion lidí.

K popravám došlo v šesti městech a vesnicích: Mosul, Tal Afar, Baquba, Jumarkhe, Rawa a Hill.

Ofenziva islamistů v Iráku

Ofenziva islamistů v Iráku







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.