Mezinárodní společenství seznam více než pěti set Iráčanů posoudí a bude pokračovat ve výsleších, které začaly už v tomto týdnu.
Bushovi lidé už porcují Irák
Americký prezident možná ještě přesně neví, zda a kdy udeří na Irák. Jeho tým už ale spřádá plány, jak to v "horkém bramboru" Blízkého východu bude vypadat po konci konfliktu.
Samozřejmě se počítá s tím, že v čele země nebude sedět Saddám Husajn. Američané nezapomněli ani na otevření nemocnic a škol, stejně jako zabezpečení důležitých měst. A pochopitelně si poradí i se zásobami irácké ropy.
Agentura Reuters s odvoláním na dobře informované vládní zdroje uvedla, že v době, kdy se zdá být začátek války s Irákem stále nevyhnutelnější, se úsilí plánovačů ještě zvyšuje.
Američané se dušují, že především ropné plány nebudou vytvořené v jejich prospěch. O tom ale pochybují analytici.
Ceny ropy totiž ovlivňují slabou americkou ekonomiku. Proto Bushovi poradci kalkulují, jak by je ovlivnil vyšší vývoz z Iráku a trvání programu OSN ropa za potraviny, se kterým se stále počítá, ačkoli má skončit v roce 2003.
"Černé zlato" je velmi citlivou záležitostí také z politických důvodů. Návrh ovládnout co nejdříve po začátku války klíčová naleziště si vysloužil kritiku i uvnitř americké vlády, neboť by se proti němu postavily okolní arabské státy.
Výbor sdružující zástupce různých ministerstev se věnuje plánům na distribuci humanitární pomoci uvnitř Iráku a obnově veškeré infrastruktury.
Podle OSN by po zahájení války mohlo rychle potřebovat potraviny ze zahraničí 4,5 až 9,5 milionu z 22 milionů Iráčanů.
Stejně tak OSN odhaduje, že válka by mohla vyhnat do sousedních zemí na 900 tisíc lidí, přičemž sto tisíc by potřebovalo okamžitou pomoc.
Zvýšení irácké těžby by přineslo další prostředky na obnovu a mohlo by prospět Spojeným státům a dalším západním zemím, protože by snížilo ceny ropy.
"Irácká ropa patří iráckému lidu a Spojené státy to budou za všech okolností respektovat," slíbil agenturou nejmenovaný americký představitel.
