Oběť útoku Matka sedí u svého pětiletého synka, kterého ošklivě popálil bombový...

Oběť útoku Matka sedí u svého pětiletého synka, kterého ošklivě popálil bombový útok ve městě Kút. | foto: AP

Irák je na pokraji občanské války, teror eskaluje během ramadánu

  • 124
Rok a půl po odchodu amerických vojáků zažívá Irák nejhorší sektářské násilí za posledních pět let. Od dubna při něm zahynulo 2 600 lidí. Konflikt mezi vládnoucími šíity a sunnity přiživuje občanská válka v sousední Sýrii. A krveprolití zřejmě není schopen nikdo zastavit.

Jen od počátku tohoto měsíce zahynuly při teroristických útocích v Iráku tři stovky lidí. Exploze bomb vraždí u mešit, na tržištích, v kavárnách. Odpalují se sebevražední atentátníci, zabíjejí nálože nastražené v autech.

Oběťmi bývají častěji šíité, jejichž milice však čile oplácejí sunnitům stejnou mincí. Deset roků od začátku americké invaze se Irák nachází na okraji občanské, přesněji sektářské války. "Lidé se na ulicích bojí. Tuší, že v zemi není síla, která by je byla schopna ochránit," řekl agentuře AP šéf Pomocné mise OSN v Iráku (UNAMI) Martin Kobler.

Frustraci běžných Iráčanů zhoršuje fakt, že vlna násilí – v posledních letech nikoli poprvé – eskalovala se začátkem postního měsíce ramadánu. Ten odstartoval před několika dny. Teroristé vědí, že útoky v tomto zvláštním čase, kdy muslimové rozjímají o Bohu a stolují s blízkými, působí na muslimskou společnost intenzivněji.

Situace je vážná, stále však méně kritická než v letech 2006 až 2008, kdy navzdory americké přítomnosti zemřely při sektářském násilí měsíčně až tři tisíce lidí.

Tentokrát šíitská diktatura?

Co se tedy v Iráku děje? Experti se shodují, že důležitou, byť nikoli jedinou rozbuškou iráckých násilností je občanská válka v sousední Sýrii. Tento konflikt se přelévá za hranice. Do Iráku, ale i do Libanonu.

V Iráku tvoří co do náboženského vyznání většinu šíité, kteří jsou ve světě islámu menšinou. Sunnité představují asi třetinu obyvatel. V Sýrii proti sobě válčí povstalci a armáda diktátora Bašára Asada – on sám i opory jeho režimu patří k heterodoxní náboženské společnosti alávitů, která vychází i z šíitské verze islámu. Asad se opírá o šíitský Írán. A o Hizballáh, který je organizací radikálních libanonských šíitů. Na Asadově straně bojuje podle odhadu stanice BBC až sedm tisíc iráckých šíitů.

V Sýrii ovšem válčí i mnoho iráckých sunnitů, mezi nimi i kovaní islámští extremisté. Tito se angažují na straně protiasadovské rebelské armády, která je převážně sunnitská. Sunnitské provincie Iráku poskytují zázemí rebelům, Bagdád sice opatrně, přesto straní Asadovi.

Válka u sousedů jen pomohla oživit nevraživost mezi Iráčany obou větví islámu. Diktátor Saddám Husajn, jehož režim svrhli v roce 2003 Američané, byl sunnita a šíity upřímně nenáviděl. Jeho režim zjevně preferoval sunnity.

Kurdský stát na severu

Po Husajnově pádu, následných volbách a odchodu Američanů v roce 2011 došlo k opačnému extrému. V Iráku teď vládnou šíité, a to nevybíravě. Sunnité byli z politiky fakticky vyhnáni a Bagdád pod vládou premiéra Núrího Málikího vystupuje jako oddaný spojenec Íránu. "Naši vůdci se nezbavili sektářské, totalitní mentality. Irák opět směřuje k diktatuře," konstatuje pro BBC irácká lidskoprávní aktivistka Hanna Edwardová. Podle jejích kolegů je běžné, že se nepohodlní sunnité opět prostě "ztrácejí".

Nedostatek bezpečnosti nutí Iráčany opět vytvářet milice, které berou – často svérázně – zákon do svých rukou. Irák a s ním i celý region si zadělává také na budoucí problémy: v zemi vyrůstá generace bez vzdělání, která kvůli násilnostem neměla šanci docházet do škol. A bude náchylná k radikálním řešením, třeba v řadách milic, ať již sunnitských, či šíitských.

Iráku neprospívá ani dobrovolná, ba nadšená izolace jeho kurdských částí, kde de facto vznikl nezávislý stát. Šíity ovládaný a ekonomicky nepříliš úspěšný Bagdád vede s Kurdy spor nejen o státoprávní uspořádání, ale také – či spíše především – o výnosy z těžby nerostných surovin. Irák je zkrátka vším možným, jen ne konsolidovaným státem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video