Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dětská práce devastuje iráckou mládež. Extremisté větří nové bojovníky

  19:19aktualizováno  19:19
Dětská práce se stává jedním z největších problémů v Iráku. Místní omladina kvůli zabezpečení rodiny zanedbává školní docházku. Podle expertů tím však země přichází o celou jednu generaci. Iráckým dětem kvůli absenci vzdělání hrozí radikalizace a pád do spárů extremistických organizací včetně Islámského státu.

Dětská práce je v Iráku velkým problémem. Země může přijít o celou generaci, která bude náchylná k radikalizaci. | foto: Profimedia.cz

Osmiletý Abdul Karim v květnu prchal z ostřelovaného iráckého města Fallúdža. Irácká armáda tou dobou zahájila mohutnou ofenzivu proti ozbrojencům z Islámského státu, kteří město ovládali od roku 2014. Při bombardování Abdul přišel o otce. Se zbytkem rodiny nyní žije v jednom z mnoha iráckých uprchlických táborů.

Islamisté zajali v Iráku 500 dětí. Vycvičí z nich vojáky i atentátníky

Jeho každodenní starosti se liší od života vrstevníků ze zemí, kde vládne mír. Abdul se musí starat o své nejbližší. Ve škole nebyl dlouhé měsíce. Obživa je pro něj přednější.

„Přátele sice mám, hrát si s nimi však nemohu. Musím totiž pracovat, abych zabezpečil rodinu,“ vysvětlil reportérům serveru al-Džazíra u jednoho ze stanů v uprchlickém táboře Amerijat al-Fallúdža.

Každý den brzy ráno otevírá svůj malý stánek. Prodává v něm slazené limonády a vodu pro další uprchlíky. „Jednou bych se rád vrátil do školy. Nezbylo nám však vůbec nic. O všechno jsme přišli a já tady teď musím být hlavně pro moje blízké,“ míní podnikavec s dětskou tváří.

Irácké děti bez budoucnosti

Jeho příběh není v rozbouřeném Iráku výjimečný. Abdul je jedním z více než půlmilionu iráckých dětí, které musely upustit školní lavice a místo vzdělání živí rodinu. Červnová zpráva organizace UNICEF uvádí, že „neutuchající násilí a ztráta příjmů nutí stále více rodin k vysílání dětí do práce“. Pracovníci OSN odhadují, že v Iráku pravidelně pracuje nejméně 575 tisíc dětí, což je dvojnásobek oproti roku 1990 (celou zprávu UNICEF v angličtině najdete zde).

irák, děti

„Dnešní Irák je jedním z nejnebezpečnějších míst, ve kterém děti mohou žít. Není to země, kde byste chtěli jako dítě vyrůstat,“ myslí si regionální ředitel UNICEF Maulid Warfa. „Irácké děti jsou vystaveny nebezpečí od velmi útlého věku. Už od sedmi či osmi let. Pracují v chemických továrnách či na skládkách, kde nemají žádné ochranné pomůcky. Dřou dlouhé hodiny až do vyčerpání, což ničí jejich budoucnost,“ popisuje Warfa.

Fotogalerie

Hlavním důvodem strádání iráckých dětí je válka. Od vypuknutí bojů byla zavřena jedna pětina škol, více než třem milionům dětí hrozí smrt a sexuální týrání či jiný druh násilí. Zoufalé situace se často snaží využít také ozbrojenci, kteří děti lákají do svých řad (více o dětských vojácích v řadách extremistů se dočtete zde).

Pro budoucnost dětí je však velkým problémem už opuštění základní školní docházky. Um Chebabová, irácká matka tří dětí, se do problémů dostala před rokem. Při bojích u Fallúdži se ztratil její manžel. Od té doby o něm neslyšela. „Netuším, jestli je mrtvý. Nedokážu si to vysvětlit. Vím jen jedno, že jsem zůstala sama s třemi dětmi,“ vypráví.

Jejímu nejstaršímu synovi je jedenáct let. Do školy nechodí. Místo toho na ulici prodává zeleninu. Denně vydělá asi dva až tři tisíce iráckých dinárů (až 60 korun). Podle Chebabové je to jediný stálý příjem pro rodinu. „Naše rodina ztratila ve Fallúdži vše. Přišli jsme o dům, o naši zemi, o všechno. Moje děti teď musí pracovat, abychom se uživili,“ přiznává.

Dětská práce je v Iráku patrná na každém kroku.

Dětská práce v Iráku postupem let bují nejen kvůli bojům, ale také absenci spolupráce napříč úřady, vládou i neziskovými organizacemi. „Snažíme se upozornit rodiny, že by své děti měly posílat do školy. Zároveň však musíme spolupracovat s úřady, aby jednotlivé rodiny podporovaly. Je to složitá věc. Zdrojů je málo a priorit příliš mnoho,“ vysvětluje Warfa.

Pomoc ze zahraničí

Člen irácké parlamentní komise pro lidská práva Rád Aldahlaki si myslí, že největší zodpovědnost za současnou situaci nese vláda. „Politici a státní instituce nedělají nic pro to, aby vyřešili sociální problémy způsobené válkou. Neexistuje žádná jasná vládní strategie, jak by se mělo lidem pomáhat,“ myslí si. Dodává, že absence vzdělání může v budoucnu děti poslat do náruče extremismu.

Znečištění a dětské zdraví

Absence vzdělání je problémem, který lze v následujících letech vyřešit. Na irácké děti však číhá ještě další nebezpečí. Znečištění ovzduší a životního prostředí způsobené bojem totiž ničí jejich zdraví. Tvrdí to alespoň studie místních toxikologů, kterou zveřejnil server Environmental Monitoring and Assessment (kompletní studii v angličtině najdete zde).

Vědci zmiňují zejména zhoubný vliv těžkých kovů a dalších chemických látek, které se do prostředí dostávají po výbuších bomb a palbě z těžkých zbraní. Toxikolog a lídr výzkumného týmu Mozhgan Savabieasfahaní uvádí jako příklad vysoké koncentrace olova v mléčných zubech iráckých dětí v porovnání se vzorky z Libanonu a Íránu.Jeden ze vzorků měl až padesátkrát vyšší koncentraci tohoto těžkého kovu. Výsledkem znečištění životního prostředí jsou vývojové vady u dětí a brzký rozvoj rakoviny.

Zdroj: The Guardian

Humanitární pracovnice Bušra Aminaová z nevládní organizace Bo-Peshawa tvrdí, že nedostatkem vzdělání už Irák přišel o jednu generaci dětí.

„Mnoho z nich už nastoupilo na cestu zabijáků a zlodějů ve skupinách ozbrojenců,“ tvrdí. „Tyto zločince jsme však stvořili my. Nemůžeme je z toho obviňovat. Je to jen výsledek toho, jak jsme je nechali na ulici bez pomoci. Donutili jsme je, aby volili mezi sbíráním odpadků a nekonečným kruhem násilí,“ dodává.

V Iráku se snaží děti do školních lavic dostat mnoho humanitárních organizací z celého světa. Pomáhá také česká organizace Člověk v tísni. Dobrým příkladem je například pomoc v oblasti Zumar v provincii Ninive. Česká organizace zde v loňském roce podpořila tisíce studentů, pořádá zde školení a pomáhá také materiálně prostřednictvím školních pomůcek.

Podívejte se, jak vypadá pomoc iráckým školám:







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.