Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Iráčané, kteří prchli z ČR, v Německu zůstanou. Mají azyl, nebo zmizeli

  16:11aktualizováno  16:11
Skupina 25 Iráčanů, kteří odešli letos z České republiky do Německa, se do Česka pravděpodobně nevrátí. V polovině července část z nich získala církevní azyl, který v naprosté většině případů znamená, že v zemi mohou zůstat. Návrat tak hrozí jen trojici Iráčanů, které se německá policie už na konci července pokusila vrátit. Ti ale zmizeli.

Iráčtí uprchlíci v pátek dopoledne nasedli do přistavených automobilů a opustili rekreační zařízení Okrouhlík u Jihlavy. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Skupina 25 iráckých křesťanů, kterou do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21, do Německa odešla začátkem dubna. Do rekreačního střediska Okrouhlík, v němž byli ubytováni, pro ně přijely dva vozy. Pětice z nich má ve spolkové republice rodinu, a tak směla zůstat.

Fotogalerie

Zbylých 20 Iráčanů se z rozhodnutí německých úřadů mělo vrátit do Česka, které je za jejich azylové řízení zodpovědné. Sedmnáct z nich ale 17. července dostalo církevní azyl od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut. A právě církevní azyl je podle statistik organizace Asyl in der Kirche, která uskupení poskytující církevní azyl zastřešuje, prakticky zárukou toho, že budou moci nadále setrvat v Německu.

Do Česka by se tak mohla vrátit jen trojice Iráčanů, kteří nemají církevní azyl a které saská policie už jednou - 25. července - chtěla poslat zpět do ČR. To se ale nepodařilo. „Nebyli na místě, zmizeli,“ uvedla mluvčí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) Edith Avramová. Kde jsou, podle ní policie neví. Pokud na ně během šestiměsíční lhůty narazí, měla by je vrátit do Česka.

Církevní azyl se zneužívá, připouští BAMF

Z 332 církevních azylů pro 531 lidí, které byly loni ukončeny, jich 323 pro 513 lidí skončilo z pohledu náboženských společností úspěchem, tedy tím, že běženci mohli v Německu alespoň dočasně zůstat. V případě 323 běženců přitom církevní azyl skončil uplynutím šestiměsíční lhůty, po níž je podle dublinských dohod automaticky za azylové řízení zodpovědné Německo.

Loni Česko předalo 1 396 lidí

Česko loni předalo do sousedních států 1 396 cizinců, což je meziroční nárůst o 870 procent. Výrazný nárůst proti roku 2014 byl způsoben větším počtem zadržených uprchlíků, kteří do země vstoupili přes Rakousko a Slovensko. Do těchto států české úřady také nečastěji uprchlíky vracely. Vyplývá to ze zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace, kterou dostane na stůl vláda.

To, že se církevní azyl běžně používá i z taktických důvodů, potvrzuje i samotný BAMF. „To je výhoda církevního azylu, že se do něj jde, aby lhůta uběhla,“ řekla mluvčí úřadu Avramová. „Nikdo nepůjde a nebude se silou snažit tahat lidi z církevního azylu,“ poznamenala také s tím, že BAMF nyní znovu přezkoumává žádost skupiny o azyl v Německu.

Evangelická jednota bratrská se zatím k případu nechce vyjadřovat. Za hlavní považuje nyní ochranu běženců, kteří se obávali, že by je Česko poslalo zpátky do Iráku.

Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat. Nadační fond do země dopravil 89 uprchlíků, podle původních plánů jich mělo přijet 153.

Co řekl mluvčí Nadačního fondu Generace 21 k odjezdu uprchlíků z ČR:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.