Už před první válkou v roce 1991 šéf zbrojního programu "očividně přeháněl" ve zprávě Saddámu Husajnovi o tom, kolik materiálu pro případnou jadernou zbraň vyrobili, napsal v knize Iraq's Nuclear Mirage (Jaderná fata morgána v Iráku) význačný irácký vědec Imád Chaddúrí.
Také další čelní fyzici v rozhovorech v Bagdádu uvedli, že naděje na iráckou atomovou bombu nebyly nikdy realistické. "Bylo to všechno jako budování zámků z písku," řekl děkan fakulty přírodních věd na Bagdádské univerzitě Abdal Mahdí Tálib.
Sedm měsíců po svržení Saddámova režimu jsou iráčtí vědci otevřenější ve zpochybňování tvrzení americké vlády prezidenta George Bushe při ospravedlňování války, že Bagdád "rekonstituoval" program vývoje jaderných zbraní.
Stejně tak zpochybňují dřívější tvrzení před válkou v roce 1991, že Irák byl jen šest měsíců od výroby jaderné zbraně. Pokud by nezasáhla v roce 1991 válka a následující inspekce OSN, trvalo by to při nejlepším několik let, píše Chaddúrí.
Jeho kniha popisuje léta práce na tajných zbraních i jeho útěk do exilu v Kanadě. Snaží se v ní vyvrátit "masivní klam", který zavedl Spojené státy do války.
Američané nic nenašli
Stovky amerických expertů nenašly během měsíců hledání ani stopu po jaderných, chemických nebo biologických zbraních v Iráku - podobně jako inspektoři OSN před válkou. Žádný irácký vědec nepotvrdil, že tyto programy byly v posledních letech oživeny.
Představitelé Bushovy vlády přesto stále hovoří o hrozbě těchto zbraní - či "robustních plánů" Bagdádu na vývoj těchto zbraní, jak to vyjádřil americký viceprezident Richard Cheney, když v březnu obhajoval invazi.
Fyzik Chaddúrí, který má americké a britské vzdělání, píše, že se věnoval teoretické práci na jaderných zbraních od poloviny 70. let, kdy vstoupil do irácké Komise pro jadernou energii.
Koncem 80. let, kdy program na výrobu atomové bomby nabral obrátky, byl v komisi v klíčovém postavení koordinátora všech vědeckých a inženýrských informací.
Vyšetřování fata morgány?
Inspektoři OSN z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), kteří zlikvidovali jaderný program po porážce Iráku v roce 1991, považovali Chaddúrího za klíčový zdroj. Vyslýchali ho celý den i začátkem letošního roku v Torontu, kde žije od roku 1998.
Jeho kniha odmítá americké tvrzení, že infrastruktura pro výrobu jaderné zbraně byla nějakým způsobem obnovena poté, co jí MAAE zlikvidovala, co v Iráku byli inspektoři OSN a iráčtí specialisté byli rozptýleni.
"Kde jsou vědci a inženýři nezbytní pro tak ohromné úsilí?" ptá se Chaddúrí. "Kde jsou budovy a infrastruktura?" Další americké hledání iráckých zbraní je jenom "vyšetřováním faty morgány", tvrdí.
Další vědec, který jadernou zbraň vyvíjel, Sabah Abdal Núr, se k americkým obviněním vyjadřuje stejně odmítavě.
"Nemělo smysl tento program obnovovat. Nebyl žádný materiál, žádné vybavení, vědci," řekl Núr, který pracuje na Technologické univerzitě v Bagdádu. "Vědci byli za dohledu inspektorů zcela rozptýleni. Abyste mohli dělat projekt, musíte být společně."
Fyzik: Vědci předkládali lži
Tálib, který byl děkanem zvolen nedávno, patřil mezi odpůrce Saddámovy vládní strany Baas. Nepodílel se na vývoji jaderné zbraně, ale měl blízko k mnoha vědcům, kteří se se ho účastnili. Před rokem 1991 své výsledky pořádně přeháněli, tvrdí fyzik Tálib.
"Předkládali Saddámu Husajnovi spoustu lží," řekl Tálib při interview v Bagdádu. "Blufovali a dostávali od něj hodně peněz." Když byly jaderné instalace konečně zničeny, "zachránilo jim to krk", protože se tak pohřbily jejich chyby, prohlásil. "Mohli říci Saddámovi 'Nic už nezůstalo.'"
Chaddúrí přehánění potvrzuje. Píše, že když v roce 1991 převáděl přísně tajné dokumenty šéfa programu jaderných zbraní Džaafara Dhiy Džaafara na optický disk, všiml si ve zprávě Saddámu Husajnovi z roku 1990 "očividného přehánění".
V telefonickém rozhovoru z Toronta Chaddúrí řekl, že chytré formulace zprávy "mohly člověka snadno přesvědčit, že jsme vyrobili několik kilogramů obohaceného uranu, namísto několika gramů".
Kilogramy uranu? Spíš gramy
K výrobě atomové bomby by bylo zapotřebí asi 18 kilogramů vysoce obohaceného uranu. MAAE ve shrnující zprávě z roku 1997 uvedla, že nic neukazuje na to, že Iráky kdy vyrobil víc, než pár gramů takového materiálu.
Stejně tak zpráva tvrdila, že "nic neukazuje na to, že v Iráku přetrvala nějaká fyzická infrastruktura k výrobě jaderného materiálu v množství, které by mělo jakýkoli praktický význam".
Chaddúrí i další vědci tvrdí, že vývoj a vlastní výroba bomby by byly mimořádně obtížným úkolem. Byla to nemožná snaha, "samá marnost," řekl další významný bagdádský jaderný fyzik Hámid Bahílí.
Bahílí byl členem irácké Komise pro jadernou energii, ale nepodílel se přímo na zbrojním programu. Tvrdí nicméně, že jeho kolegové z tohoto programu "všichni věděli, že nedosáhnou výsledků". A na otázku, zda byl takový program později oživen, odpověděl, že "američtí inspektoři jen marní čas".
