Šíitská vláda obvinila sunnitského viceprezidenta Hášimího z podílu na 150 bombových atentátech, vražd odpůrců, financování zabijáckých jednotek, útoků na irácké šíity a dalších násilností, napáchaných mezi lety 2005 až 2011.
Žaloba se mimo jiné opírala o přiznání tří Hášimího strážců, kteří tvrdili, že za vykonané vraždy politikových odpůrců dostali peníze, které jim vyplácel Hášimího zeť Ahmad Kahtan. Vypovídali i příbuzní obětí a vládní jednotky, které při raziích v domech viceprezidenta a jeho zetě nalezly zbraně.
Soud podle AP uznal jejich vinu za vraždy jistého právníka a zástupce bezpečnostních jednotek, třetího obvinění byli pro nedostatek důkazů zproštěni. Jméno soudce zveřejněno nebylo, protože se obává odplaty.
Případ zostřil už tak napjaté vztahy iráckých šíitů a sunnitů
Sám viceprezident proces, který začal letos v květnu, považuje za politický. K vynesení verdiktu se prozatím nevyjádřil. Již dříve nicméně řekl, že strážci svědčící proti němu k tomu byli donuceni, zřejmě mučením nebo jinými způsoby.
Tárik Hášimí
|
Do Turecka Hášimí uprchl přes irácký Kurdistán a do Bagdádu vzkázal, že se procesu zúčastní, pokud by se konal v Kurdistánu, tedy tam, kde nepřevažuje vliv šíitů. S tím ale úřady nesouhlasily. Nevyhověly ani žádosti obhajoby, aby byl pro tento případ ustaven zvláštní tribunál.
Kvůli procesu se zhoršily nejen vztahy mezi iráckými šíity a menšinovými sunnity a Kurdy, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi.
Iráčtí sunnité v poslední době obviňovali vládu šíitského premiéra Núrího Málikího z pokusu odstavit sunnity ze státních institucí. Mezi Málikího vytrvalé kritiky patří i sám Hášimí.
Soužití šíitů, kteří tvoří asi šedesát procent iráckého obyvatelstva, se sunnitskou dvacetiprocentní menšinou je velmi komplikované a provází ho vzájemné násilnosti i krvavé atentáty radikálních skupin.
