Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irácký soud nasadil oprátku dalšímu Saddámovu muži

  13:40aktualizováno  14:55
Irák popraví dalšího prominenta Saddámova režimu. Bývalý viceprezident Tahá Jásín Ramadán dostal stejně jako exdiktátor oprátku za podíl na popravách šíitů ve městě Dudžail v roce 1982. Soud mu tak zpřísnil původní doživotní trest.

Bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán dostal v procesu doživotí | foto: Reuters

Tahá Jásín Ramadán zemře stejně jako Saddám Husajn na šibenici, rozhodl tribunál v Bagdádu. A to navzdory žádostem mezinárodního společenství a humanitárních organizací, aby už Iráčané nikoho dalšího nepopravovali.

Devětašedesátiletý Ramadán byl od března 1991 až do pádu režimu iráckým viceprezidentem. Za podíl na dudžailském masakru, který byl pomstou za neúspěšný atentát na Saddáma, dostal loni pátého listopadu doživotí. - více zde

Odvolací soud ale doporučil trest zpřísnit, což se nyní stalo. "Bůh ví, že jsem nic špatného neudělal,“ řekl Ramadán krátce před vynesením rozsudku.

Za Dudžail už dostali oprátku tři lidé: kromě Saddáma skončili na popravišti i jeho nevlastní bratr a bývalý šéf tajné služby Barzán Tikrítí a předseda někdejšího revolučního soudního tribunálu Avád Ahmad Bandár. - více zde

O Ramadánově podílu na masakru však neexistuje dostatek důkazů, tvrdí newyorská organizace Human Rights Watch. "Nebyl jsem zapojen do žádné mise v Dudžailu. Všichni svědkové potvrdili, že mě tam nikdy neviděli," prohlásil bývalý viceprezident u soudu.

Tahá Jásín Ramadán

  • Narodil se v roce 1938 v Mosulu v rolnické rodině. Vystudoval vojenskou kolej v Bagdádu.
  • Členem vládnoucí strany Baas byl od roku 1956. Mezi vedoucí členy pronikl v roce 1979.
  • Bývalý předseda obchodní rady a bankovní úředník založil v roce 1970 tzv. lidovou armádu, milici strany Baas.
  • V 70. letech byl ministrem průmyslu, kde údajně proslul výrokem: "Průmyslu vůbec nerozumím, ale každého, kdo nebude tvrdě pracovat, popravím". Poté byl ministrem hospodářství, plánování či stavebnictví.
  • V 70. letech rovněž šéfoval revolučnímu soudu, který odsoudil 44 vojenských důstojníku k trestu smrti za pokus o svržení režimu.
  • V americkém seznam 55 nejhledanějších představitelů Saddámova režimu měl číslo 20 (kárová desítka). V srpnu 2003 byl zadržen kurdskými bojovníky v Mosulu a předán americkým vojákům.
  • Od října 2005 byl spolu se Saddámem souzen za Dudžail.
  • Jako vicepremiér navštívil v dubnu 1981 a v listopadu 1986 Československo.

Zdroj: ČTK

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ruský opoziční předák Alexej Navalný otevřel v Petrohradu kancelář svého...
Evropský soud nakázal Rusku odškodnit Navalného za procesní vady

Evropský soud pro lidská práva nařídil v úterý Rusku, aby vyplatilo opozičníkovi Alexeji Navalnému a jeho bratru Olegovi přibližně 76 tisíc eur (asi dva...  celý článek

Dobrovolníci z Červeného kříže varují obyvatele madagaskarského venkova před...
Madagaskar stihla epidemie plicního moru, možnou nákazu hlásí i Seychely

Epidemie moru, která postihla Madagaskar, si už vyžádala nejméně 57 obětí. Podezření na první případ hlásí také Seychely. Johannesburg, Nairobi a Addis Abeba,...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.