Podle svědků, které se reportérovi Sydney Morning Herald podařilo vypátrat a kteří vypovídali nezávisle na sobě, přijel Ajád Aláví na nečekanou návštěvu věznice Al-Amarijáh pár dní před 28. červnem, kdy se Američané vzdali vlády na Irákem.
Na místě nechal postavit před zeď sedm spoutaných mužů s páskami přes oči, z nichž poté šest vlastnoručně zastřelil, citoval list svědky. Aktu údajně přihlíželi američtí i iráčtí členové Alávího ochranky a bachaři spolu s nějakými 30 vězni.
Ajád Aláví popravu ospravedlnil tím, že všichni zabití měli na svých rukách krev mnoha nevinných lidí, a proto si podle něj nezasloužili nic jiného než smrt.
Poprava může být řešením
Premiérův radikální postup měl údajně posloužit policistům a pracovníkům věznic jako příklad rázného řešení nastálé krize. Zároveň tím prý chtěl naznačit, že zabití vězně nemusí být vždy špatné.
Ačkoli informace o popravě zní takřka hrůzostrašně, Sydney Morning Herald upozornil, že svědci vypovídali o Alávího činu s nadšením. Běžní Iráčané totiž většinou opovrhují teroristy, kteří mají na svědomí smrt nevinných lidí.
Kancelář Ajáda Alávího informace okamžitě popřela a australským novinářům sdělila, že premiér v Al-Amarijáh nikdy nebyl. Administrativa USA zprávy nepopřela ani nepotvrdila.
Naopak bývalý britský ministr zahraničí Robin Cook, který rezignoval, protože nesouhlasil s válkou v Iráku, už vyzval Červený kříž, aby svědectví o popravách prozkoumal. "Jsou to strašlivá obvinění, která žádají nezávislý vhled," pravil Cook.
Kdo je Ajád Aláví?
Britský nedělník The Sunday Herald, který zprávu převzal právě od australských novin, naznačil, že teprve ve světle podobných událostí Američané zjišťují, koho vlastně instalovali do čela demokratizace Iráku.
Ajád Aláví je podle mnohých přinejmenším kontroverzní postava. Někdejší agent CIA Vincent Cannistraro prozradil americkému časopisu New Yorker, že irácký premiér není žádný beránek.
"Jestli se mi ptáte, zda má Aláví na svých rukách krev, musím vám říct, že ano," řekl. Než totiž odešel do londýnského exilu, byl Aláví Saddámovým spolupracovníkem, který se měl podílet na vraždách členů Saddámovy strany Baas. V sedmdesátých letech se údajně jejich cesty rozešly kvůli penězům.
Poté, co Saddám poslal na Alávího do Londýna zabijáky, musel se současný premiér uzdravovat několik měsíců z útoku sekerou. Jakmile se dal dohromady, pomáhal CIA a MI6 osnovat atentát právě na Saddáma Husajna.
 Irácký premiér Ajád Aláví během tiskové konference v Bagdádu. (19. července 2004) |
