Kurdští vojáci před kontrolním stanovištěm u iráckého Irbílu (8. srpna 2014)

Kurdští vojáci před kontrolním stanovištěm u iráckého Irbílu (8. srpna 2014) | foto: AP

Tak rychlý postup islamistů nikdo nečekal, přiznal Obama

  • 330
Irácká vláda shodila nad Irbílem zásoby munice pro tamní kurdské jednotky, které brání strategické město před postupujícími sunnitskými islamisty. Jejich pozice v pátek bombardovaly USA. Prezident Obama přiznal, že islamisté postupují rychleji, než kdokoli očekával.

O dosud bezpříkladné spolupráci irácké armády a polovojenských kurdských jednotek - pešmergů - informovala agentura Reuters s poukazem na informace představitele americké vlády, který si nepřál zveřejnit své jméno. Irácký nákladní letoun C-130 podle něj v pátek shodil nad Irbílem kurdským bojovníkům převážně ruční zbraně.

Metropoli kurdské autonomní oblasti v posledních dnech vážně ohrožuje postup sunnitských radikálů z hnutí Islámský stát (IS, dříve také ISIL). Irbíl představuje významné regionální středisko, sídlí tam americký konzulát s diplomaty a vojenskými poradci. Jeho přesunutí podle amerického prezidenta Obamy zatím není na programu. Ve městě se soustřeďuje také řada amerických i evropských těžařských společností.

Právě s poukazem na ochranu svých občanů a také civilistů sužovaných radikálními islámskými milicemi v pátek zahájil Washington cílené letecké údery na pozice ozbrojenců z IS u Irbílu.

Dvojice letounů F/A-18 Hornet shodila na dělostřelecké pozice islamistů u Irbílu laserově naváděné čtvrttunové bomby (o útoku čtěte více zde). Šéf Bílého domu pak v sobotu uvedl, že leteckými údery byly zničeny zbraně a vybavení, které islamisté mohli použít k útoku na Irbíl.

V sobotu americká vojenská letadla znovu shodila potraviny a vodu uprchlíkům z kurdské náboženské menšiny jezídů, kteří před radikály prchli do hor. Washington chce jejich bezpečnou cestu zpět zajistit ve spolupráci se svými spojenci.

zdroj: www.youtube.com

Nenecháme je vytvořit chalífát, hřímal Obama

K otázce amerického angažmá v nynější krizi v Iráku se šéf Bílého domu vrátil v rozhovoru s americkým deníkem The New York Times. Připustil, že Washington zvažuje rozšíření leteckých úderů na cíle sunnitských islamistů. „Nedovolíme jim napříč Sýrií a Irákem vytvořit jakýsi chalífát,“ prohlásil Barack Obama. Radikálové z Islámského státu vytvoření chalífátu v čele s vůdcem abú Bakrem Bagdádím oznámili koncem června (více o tom zde).

Ve svém pravidelném každotýdenním projevu v rozhlase nicméně později Obama zopakoval, že USA do Iráku nepošlou žádné pozemní jednotky. "Jako vrchní velitel armády nedovolím, aby byly Spojené státy vtaženy do další války v Iráku," citoval jeho slova deník USA Today. "Bojové jednotky se do Iráku nevrátí, protože neexistuje americké vojenské řešení tamější krize," argumentoval.

Americké jednotky v Iráku působily dlouhých osm let. Do země vtrhly spolu se svými spojenci v roce 2003 s poukazem na vlastnictví zbraní hromadného ničení režimem tehdejšího vůdce Saddáma Husajna. Existence těchto zbraní ovšem nebyla nikdy prokázána. Poslední američtí vojáci se z Iráku stáhli koncem roku 2011.

Iráčtí političtí vůdci podle amerického prezidenta musí v prvé řadě najít společnou řeč, prohlásil s poukazem na nestabilní centrální vládu v otázce rozšíření leteckých úderů na radikály. „Můžeme tak ale učinit jedině, pokud budeme vědět, že máme na zemi partnery, kteří jsou schopní vyplnit mezery,“ namítal a apeloval na zformování jednotné vlády. Washington podle něj nechce suplovat úlohu iráckého letectva.

Americké letouny budou podle prezidenta pokračovat v úderech, dokud to bude potřeba. Nynější krize podle něj nepůjde ale vyřešit za pár týdnu. „Zabere to nějaký čas,“ konstatoval. Postup islamistů je podle něj podstatně rychlejší, než kdokoli očekával.

Obama mimo jiné také poznamenal, že by si přál, aby USA byly někdy více jako Čína - velmoc, od níž nikdo neočekává, že zakročí. Na druhou stranu ovšem vyjádřil lítost nad tím, že americká vláda neučinila víc pro obnovu pořádku v Libyi, na niž spojenecké jednotky v čele s Washingtonem letecky zaútočily v roce 2011 s cílem svrhnout režim tehdejšího vůdce Muammara Kaddáfího.

Libye se od pádu Kaddáfího režimu zmítá v chaosu. Poslední týdny znesvářené milice ohrožují boji i hlavní město Tripolis. Prakticky zničily mezinárodní letiště a řada diplomatů, včetně těch českých, musela být evakuována (jak evakuace vypadala, se dočtete v rozhovoru s českým velvyslancem).

USA by přímým vyzbrojováním pešmergů pobouřily Bagdád

Nynější zásilka munice a zbraní svržená nad Irbílem podle dotyčného amerického představitele pocházela ze skladů irácké armády. Dosud se americká vláda zdráhala poskytnout Kurdům přímou vojenskou podporu. Početná menšina ovládající severovýchod země totiž za stávající vyhrocené situace zároveň spatřuje naději na definitivní odtržení a vytvoření vlastního, vysněného státu. Jak připomíná Reuters, přímé vyzbrojování pešmergů (v překladu „ti, kdo čelí smrti“) americkou vládou by tak byla rána pod pás centrální irácké vládě, která separatistické snahy Kurdů nese s velkou nelibostí.

Washington však podle dotyčného představitele citovaného Reuters momentálně zvažuje společně s iráckou vládou další postup v otázce zásobování kurdských milic držících strategicky klíčový Irbíl. Americký viceprezident Joe Biden se o tom v pátek telefonicky radil s nedávno zvoleným iráckým prezidentem iráckému prezidentovi Fuádem Masúmem.

Washington shodil další zásoby jídla uprchlíkům

Zatímco američtí a iráčtí představitelé konzultují možné rozšíření leteckých úderů, americká letadla mezitím shodila další humanitární pomoc uprchlíkům, kteří před postupujícími islamisty opustili své domovy. Informoval o tom na oficiálním kanálu Pentagonu na sociální síti Twitter mluvčí John Kirby.

Vojenské letouny podruhé v řadě shodily v horách obklopujících město Sindžár na severu země 72 balíků s potravinami a pitnou vodou.

09.srpna 2014 v 04:32, příspěvek archivován: 09.srpna 2014 v 12:33

US military aircraft complete 2nd air drop to Iraqi citizens in need. Another 72 bundles delivered w/thousands of meals, gallons of water.

V horách zůstalo uvězněno podle odhadů na 40 tisíc příslušníků starodávné náboženské skupiny jezídů. Irácká poslankyně Vian Dachílová, která jezídy zastupuje v iráckém parlamentu v sobotu, varovala, že na jejich záchranu zbývají nanejvýš jeden až dva dny. Pak podle ní hrozí, že lidé izolovaní v horách začnou ve velkém umírat žízní a hlady (kdo jsou jezídové a proč je sunnité považují za vyznavače ďábla, čtěte zde).

Washington zvažuje spolu se svými spojenci možnosti vytvoření únikového koridoru pro jezídy uvězněné v horách. Pomoc již v pátek přislíbila Velká Británie a Francie.

Islamisté opravují obsazenou přehradu

Islamisté v sobotu podle agentury Reuters mezitím zahájili opravu největší irácké přehrady u města Mosul, které se zmocnili v minulých dnech. O kontrolu nad rozsáhlou vodní nádrží sváděli boj s vládními silami od minulého víkendu (podrobnosti o tom najdete zde). Dobytí klíčové vodní nádrže potvrdily v pátek místní úřady.

Islamisté kolem přehrady následně v sobotu vztyčili své černé vlajky a dopravili na místo experty, kteří se mají postarat o opravu součástí poničených boji s iráckými vládními silami. Poškozeno mělo být elektrické vedení do víc než milionového Mosulu. V největším severoiráckém městě jsou kvůli tomu omezeny dodávky pitné vody a vypadává elektřina.

Letouny F/A-18 vzlétají z lodi USS George H. W. Bush k úderům na islamisty:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue