Budoucí Irák má být podle tří set opozičních představitelů demokratický a tolerantní.
Ačkoli většina řečníků byla na konferenci pro přijetí zahraniční pomoci při svržení nynější vlády, po pádu Saddáma Husajna má správa země přejít co nejdříve do iráckých rukou.
Zdá se, že na poradě neprošly americké představy o vojenské okupaci nebo dočasné vojenské vládě podobné poválečnému Japonsku.
Porada měla vytvořit také asi čtyřicetičlenný koordinační výbor, který by se měl stát zárodkem pro posaddámovskou správu země. O tomto bodu se delegáti dosud dohadují.
Chceme těžit tolik ropy, kolik zvládneme, žádají delegáti
Na programu byla také ekonomická obnova země. Delegáti žádají, aby Irák směl těžit tolik ropy, kolik bude schopen. Irák jako člen ropného kartelu OPEC musí dodržovat kvóty, které si mezi sebou tyto země rozdělí.
Poté, co přepadl Kuvajt a prohrál válku, smí z rozhodnutí OSN prodávat jen omezené množství ropy, které potřebuje na humanitární potřeby pro obyvatelstvo. Z toho těží ostatní členové kartelu, kteří si iráckou kvótu rozdělili mezi sebe.
Rozštěpená irácká opozice se sešla v Londýně v pátek pod silným americkým tlakem, aby dospěla k dohodě. Zkušení politici si uvědomují, že za situace, kdy je pád Saddámova režimu možná nedaleko, je pro ně výhodné být na podobné poradě vidět.
Rozpory mezi iráckou opozicí nejsou jen osobními spory a hádkami o postavení. Odrážejí také etnickou a náboženskou pestrost Iráku.
Mezi hlavní osobnosti irácké zahraniční opozice přítomné v Londýně patří Kurdové Masúd Barzání a Džalál Talabání. Dále je zde Ahmad Šalabí, který řídí londýnskou exilovou skupinu Irácký národní kongres, která se snaží působit jako střechová organizace více stran.
Za vlivnou se považuje i šíitská skupina Nejvyšší shromáždění islámské revoluce v Iráku, která sídlí v Íránu a která chce v Iráku vybudovat islámský stát.
Na konferenci vyslaly své pozorovatele kromě Británie rovněž USA, Turecko, Írán a Kuvajt. Setkání se mělo původně konat v Bruselu, ale Belgičané byli proti.
Před hotelem, kde delegáti rokují, demonstrovali členové málo vlivné Dělnické komunistické strany Iráku, která celou poradu považuje za akci Washingtonu.
Jedním z deklarovaných cílů Spojených států je zachovat jednotu Iráku. Potvrdil to i prezident George Bush ve svém letošním projevu v OSN. Iráčtí Kurdové ze severu ale požadují federalizaci. Výměnou za to nebudou přispívat k rozštěpení země.
"Myslím, že budoucnost Iráku bude demokratická, pluralitní a federální," uvedl významný představitel opozice Džalál Talabání.
USA s iráckou opozicí počítají
Ačkoli se Washington formálně drží v pozadí, vytvoření jednoho iráckého exilového vedení je nutnou podmínkou dalších akcí proti Iráku.
Pokud bude válka, bude jejím cílem svržení prezidenta Husajna. V případě vítězství by americké síly musely okupovat a spravovat celý Irák. Proto by pro ně bylo výhodné, kdyby se vlády ujala spřátelená vláda vytvořená Iráčany.
V Londýně se před časem konala porada vojenských činitelů opozice, kteří se rozhodli připravovat vojenské plány na Husajnovo svržení. Ačkoli i u tohoto jednání byli američtí diplomaté, není jasné, jaké k němu zaujali stanovisko.
