Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Irácká naděje umírá poslední. V nic jiného realita doufat neumožňuje

  8:48aktualizováno  8:48
Od svržení Saddáma Husajna po více než třech desetiletích tyranské vlády uplynulo deset let. Snem Iráčanů po jeho pádu bylo vybudování nového, prosperujícího a demokratického Iráku. Země žijící v míru sama se sebou i se svými sousedy a mající ústavu, která bude podporovat základní lidská práva a vládu zákona, byla touhou téměř všech obyvatel.

Válka v Iráku (2003) | foto: AP

Spojené státy a jejich spojenci však postrádali soudržnou vizi irácké budoucnosti, nemluvě o zdravé politice pro postsaddámovskou éru. Označili Irák za okupovanou zemi a USA jmenovaly v zemi správce, který se záhy rozhodl rozpustit všechny existující bezpečnostní, vojenské a mediální instituce. Kromě toho zavedl zákon o debaasifikaci, který vyhnal členy strany Baas ze všech oficiálních funkcí bez možnosti bránit se právní cestou, což vydláždilo cestu sektářství a v konečném důsledku i obecnému násilí a neklidu.

Válka v Iráku (2003)

Válka v Iráku (2003)

Tyto nešťastné – a vposledku katastrofální – události položily nestabilní základy ve strategické zemi nacházející se v jádru značně problémového, ale přesto životně důležitého regionu. V následujících deseti trýznivých letech procházel Irák postupnými fázemi špatného řízení, země se rozdrobovala a hatila sny Iráčanů, kteří museli přihlížet, jak jejich milovaná vlast znovu sklouzává k autoritářství a jak je téměř denně porušována ústava. Svět to sledoval a zdálo se, že není v jeho moci cokoliv podniknout.

Ustoupili jsme, a stejně to nepomohlo

Poslední parlamentní volby, které se v zemi konaly v roce 2010, přinesly naději na zlepšení v podobě dohody na dělbě moci mezi sunnity, šíity a Kurdy, která měla zajistit, aby se země nevrátila k diktatuře. Blok Irakíja, v jehož čele stojím, se stal největším volebním blokem, jenž z tohoto hlasování vzešel. Navzdory našemu postavení jsme však souhlasili s tím, že se vzdáme vedoucí pozice umožněné ústavou, protože jsme byli přesvědčení, že dělba moci a úcta k právům všech Iráčanů je jediný recept na to, jak v zemi demokraticky vládnout. Tyto naděje však brzy pohasly, když dvojnásobný irácký premiér Núrí Málikí později z této dohody vycouval.

Dnes jsou porušována i ta lidská práva, která byla zaručena ústavou, a zpolitizované soudnictví je běžně zneužíváno a manipulováno tak, aby ospravedlňovalo premiérovo počínání. Místo aby soudy držely Málikího vládu na uzdě, usnadňují mu snahu o stále větší moc.

Vojáci a policisté stojí u ohořelých vraků aut, která vybuchla v Bagdádu (13.

Vojáci a policisté stojí u ohořelých vraků aut, která vybuchla v Bagdádu (13. června 2012).

A aby toho pro běžné Iráčany nebylo málo, veřejné služby se zhoršily na strašlivou úroveň a nezaměstnanost prudce roste navzdory tomu, že veřejné výdaje přesáhly za sedm let Málikího vlády 500 miliard dolarů. Běžným rysem politické krajiny se stalo sektářství a rasismus. Korupce bují a Bagdád je dnes pokládán za jedno z míst, kde se žije nejhůře na světě. Setrvá-li Irák na současné katastrofální cestě, bude zákonitým výsledkem chaos a občanská válka se strašlivými dopady na celý region. Iráčané přesto dál doufají v lepší budoucnost.

Tak snad tohle jaro…

Nástup nového volebního cyklu, který začíná dubnovými místními volbami, může představovat další příležitost k nasměrování Iráku na správnou cestu. K tomu však může dojít jen tehdy, bude-li hlasování svobodné a počítání hlasů spravedlivé. Současná vláda však nedokáže nad svobodnými a spravedlivými volbami dohlížet. Je třeba zavést významná opatření včetně aktivní účasti neutrálních mezinárodních agentur a pozorovatelů, kteří by kontrolovali vládu a zajišťovali, že voliči budou moci vyjádřit svůj názor. Nevzdáváme se naděje, že Iráčané, kteří už si užili dost sektářských politických stran, dostanou možnost svobodně si vybrat kandidáty s nesektářským a nerasistickým programem.

Trosky automobilu po útoku teroristů na severu Bagdádu (23. února 2012)

Trosky automobilu po útoku teroristů na severu Bagdádu (23. února 2012)

Trosky automobilu po útoku teroristů v iráckém městě Bákubá (23. února 2012)

Trosky automobilu po útoku teroristů v iráckém městě Bákubá (23. února 2012)

A vzhledem k novému zákonu, který omezuje počet funkčních období ve vysokých úřadech na dvě, rovněž doufáme, že se na mocenských pozicích dočkáme nových a zodpovědných představitelů. Jsem si jistý, že dělba moci, usmíření a zodpovědnost jsou pro Irák jedinou cestou vpřed. Doufejme, že letošní jaro – deset let po invazi USA a Saddámově pádu – přinese Iráku nový a konstruktivní začátek.

Ajád Aláví byl prvním iráckým premiérem po pádu Saddáma Husajna (2003-2005) a dohlížel na první svobodné volby v Iráku. Dnes stojí v čele bloku Irakíja v iráckém parlamentu.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:


Kraje by měly mít vlastní dopravní firmy, shodli se hosté Rozstřelu





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.