Irácká mírová past

  • 1
Stejné ničivé následky, jaké měly nedělní výbuchy u hotelu Bagdád v irácké metropoli, může mít pokračující destabilizace poválečného Iráku na mnoho politiků ve světě. Včetně George Bushe, který už připravuje novou prezidentskou kampaň na příští rok, či Tonyho Blaira, jemuž věří stále méně Britů.

V prvních dnech po válce vítali Iráčané americké či britské vojáky jako osvoboditele. Nadšení s rozpadem infrastruktury, vzrůstající kriminalitou, emigrací části středních tříd a zásobovacími problémy rychle vyprchalo.

Iráčané, kteří většinou netouží po návratu Saddáma Husajna a chápou důvody, proč byl jeho režim zničen, současně odmítají cizí vojáky na svém území. A bombové útoky jsou pouze nejviditelnější částí tohoto odporu.

Je přitom dokonce jedno, zda atentáty provádějí stoupenci bývalého režimu, teroristé z Al-Kajdy, militantní odpůrci Američanů či najatí cizinci. Atentáty nahlodávají i tak malou důvěru v okupační správu Iráku, ale ovlivňují i postavení a budoucnost prezidenta USA a britského premiéra.

Jistěže existovalo mnoho dobrých důvodů, proč na Irák zaútočit: Saddám vedl války proti sousedům, masově mučil a popravoval své odpůrce, neplnil rezoluce OSN. A ty důvody jsou silné i bez toho, že se nenalezly hledané zbraně hromadného ničení.

Jenže Irák je teď pro spojence "mírovou" pastí, jež začíná připomínat nekonečný izraelsko-palestinský konflikt. Získat totiž důvěru většiny Iráčanů se zdá nepřekonatelným problémem.

Bude to chtít nejenom silnou ruku, ale i ochotu k nebývalým kompromisům a možná i ústupkům. Ty však od zúčastněných vojáků a politiků lze čekat těžko.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video