Vojáci třetí divize irácké armády v Mosulu. Archivní snímek z roku 2011.

Vojáci třetí divize irácké armády v Mosulu. Archivní snímek z roku 2011. | foto: AP

Irácká armáda zabila dvě stě islamistů. Rodí se spolupráce USA a Íránu

  • 69
Irácké letectvo v pondělí bombardovalo pozice povstalců severně od Fallúdže a zabilo tam přes 200 z nich. Islamisté ovšem po dlouhých bojích obsadili severoirácký Tall Afar. Možnou spolupráci Íránu a USA v boji proti islamistům později ohlásil americký ministr zahraničí John Kerry, i když jeho slova posléze zlehčil mluvčí Pentagonu.

Agentura Reuters s odvoláním na irácká média uvádí, že se armáda i nadále snaží zastavit postup radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), kteří od minulého týdne obsazují irácký sever a blíží se k Bagdádu. Úspěch armáda slavila po náletu na město Saklavíja, kde zemřelo 200 islamistů. Město leží v provincii Anbár, kterou má ISIL v rukou od začátku roku.

Boje v Iráku

V pondělí ráno bojovníci ISIL zaútočili na dvousettisícové město Tall Afar nedaleko syrských hranic. Po těžkém boji nakonec město obsadili. Obyvatelstvo se nyní obává represí ze strany ISIL, protože město bylo jedno z mála na severu, které se radikálům postavilo a bojovalo s nimi.

Radikálové minulý týden obsadili ninivské středisko Mosul a poměrně rychle postupovali na jih k hlavnímu městu. Přičítalo se to kromě jiného selhání armády, která v mnohých případech složila zbraně a opustila posty.

Premiér Núrí Málikí v pondělním televizním projevu z města Sámarra prohlásil, že zběhové ponesou za své chování odpovědnost. "Ať si ti, kteří nic neučinili a opustili pozice, nemyslí, že jsou v bezpečí u svých rodin a matek. Budou souzeni a trestem může být i poprava," řekl Málikí.

Irácká armáda likviduje povstalce i leteckými údery:

Schyluje se ke spolupráci USA a Íránu, prestože o Irák nepůjde

Mezitím se potichu schyluje k historickému navázání kontaktů mezi Spojenými státy a Íránem. Země přerušily styky na přelomu 70. a 80. let, když se v Íránu ujali moci islámští fundamentalisté. Podle šéfa americké diplomacie Johna Kerryho by nyní mohly spojit síly v boji proti iráckým islamistům. Přímé rozhovory k Iráku by se mohly podle agentury Reuters konat na okraj diplomatických jednání o íránském jaderném programu, která v pondělí začala ve Vídni.

"Rozhodně ale není v plánu a ani není záměrem koordinovat jakoukoli vojenskou aktivitu mezi Spojenými státy a Íránem. Nejsou v plánu konzultace s Íránem o vojenských aktivitách v Iráku," řekl agentuře Reuters mluvčí Pentagonu John Kirby a zlehčil tak dřívější slova ministra zahraničí Kerryho.

Ten v pondělí mimo jiné prohlásil, že ISIL nemají v úmyslu škodit jenom v Iráku nebo v sousední Sýrii, ale také ve Spojených státech a Evropě.

Možnost jednání s USA už v sobotu připustil i íránský prezident Hasan Rúhání. "Určitě bychom nad tím uvažovali, pokud by se Spojené státy rozhodly bojovat s terorismem. V Iráku i kdekoli jinde," prohlásil Rúhání. "Všichni bychom měli prakticky i verbálně postupovat proti teroristickým skupinám," dodal.

Rúhání posun k prozápadnímu směřování své země deklaruje už od svého loňského zvolení (více o posílení íránských vztahů se Západem se dočtete zde). V září loňského roku si se svým americkým protějškem telefonoval vůbec poprvé od roku 1979 (více o telefonátu zde).

Spojené státy dosud v pomoci irácké vládě zastávaly spíše opatrný přístup. Politici zdůrazňují, že nejdřív se musí sjednotit irácká politická špička. Nejvýraznějším krokem dosud bylo vyslání letadlové lodi USS George H. W. Bush do Perského zálivu (více čtěte zde). Do Bagdádu dorazilo také 150 amerických vojáku. Ti však mají za úkol výhradně ochranu amerického velvyslanectví.

Postup islámských radikálů v Iráku

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video