Jednaosmdesátiletý sunnita měl podporu Američanů i zvláštního zmocněnce OSN pro Irák Lachdara Brahímího.
Pašaší, který z Iráku uprchl před Saddámovou stranou Baas koncem 60. let, ale nabídku od vládní rady odmítl.
Členové vládní rady se tedy vrátili ke kandidátovi, kterého prosazovali původně. Do prezidentské funkce navrhli svého předsedu Gházího Javara.
Členové vládní rady se na novém prezidentovi dohadovali od soboty. Javar by ofiviálně měl stanout v čele země po 30. červnu, kdy Američané předají moc Iráčanům.
Posty vicepreidentů budou zastávat Ibráhím Džaafarí, předseda šíitské strany Dawa, a Rodž Šavjís, politik z nearabské kurdské minority.
Javar je také sunnitský muslim. Netají se svou kritikou na adresu USA. Američany viní z chaosu, který po skončení války zachvátil Irák.
Ghází Javar žil léta v exilu v Saúdské Arábii. K nominaci na prezidentskou funkci mu už gratulovali zmocněnec OSN Brahímí i Adnan Pašaší, který funkci odmítl. Podle agentury Reuters tak učinil z osobních důvodů.
Jen krátkou chvíli poté, co byl Javar vybrán za prezidenta, zemřelo nejméně pětadvacet lidí při explozi u sídla kurdské politické strany v centru Bagdádu. - více zde
Irák zná i novou vládu
Dosavadní vládní rada se po ustanovení nového prezidenta rozpustila. "Rada byla rozpuštěna a už neexistuje," potvrdil informaci agentur jeden z jejích členů Mahmúd Usmán.
Ajád Aláví, předseda nové irácké vlády, která má zemi převzít od koaliční správy 30. června a dovézt Irák k volbám, oznámil jména třiatřiceti lidí, které si do svého kabinetu vybral. Ve vládě bude osm lidí, kteří mají zkušenost z rozpuštěné vládní rady.
Důležité resorty obrany, financí a zahraničí budou v rukou mužů, kteří nějakou dobu žili v exilu. Ministrem kultury podle ČTK zůstane Mufíd Džazajrí, který vystudoval žurnalistiku v Praze a měl za ženu Češku.
|
Profil nového iráckého prezidenta Gházího Javara
Ghazí Adžil Javar vystudoval inženýrství na Georgetownské univerzitě v USA a ropné hospodářství na univerzitě v Saúdské Arábii. Tam se také usadil po odchodu z Iráku v roce 1990. Pracoval v úspěšné telekomunikační společnosti Hicap Technology v Rijádu, v posledních letech jako její viceprezident. Saddámův pád ale jeho budoucnost změnil: "Měl jsme prosperující firmu v Saúdské Arábii. Pak jsem tam ale všechno nechal, svoji rodinu se čtyřmi dětmi i své další podnikatelské plány," řekl loni novinářům perfektní angličtinou. Do Iráku se Javar vrátil loni v červnu. O měsíc později byl jmenován do irácké vládní rady. Předsedou rady je od 17. května, kdy byl při atentátu v Bagdádu zabit jeho předchůdce Abdaz Záhir Usmán Muhammad alias Izaddín Sálim. Šestačtyřicetiletý podnikatel stane v čele Iráku po diktátorovi a též sunnitovi Saddámovi Husajnovi, jehož režim byl svržen loni v dubnu. Sunnitčtí muslimové jsou v Iráku v menšině, vedle asi 65 procent šíitů je jich 35 procent. Javar ovšem nebude mít ve funkci hlavy státu, na rozdíl od prakticky neomezených pravomocí Saddáma, mnoho kompetencí. Podle prozatímní ústavy, kterou vládní rada přijala letos v březnu, je funkce prezidenta země spíše protokolární. Javar - příslušník vlivného kmene Šammar ze severu země, ke kterému patří na tři miliony sunnitů i šíitů v Iráku, Sýrii, Saúdské Arábii, Kuvajtu či Spojených arabských emirátech, se na veřejnosti objevuje v tradičním arabském oděvu. Některými pozorovateli je vnímán jako možné pojítko mezi západní a východní kulturou v Iráku. Pragmatik Javar je rozhodným zastáncem jednotného Iráku, několikrát se vyslovil pro širokou autonomii Kurdů na severu země. Svými postoji si získal jak podporu většinových šíitských muslimů, tak Kurdů. "Vyznáním jsem sunnita, narodil jsem se v severoiráckém Mosulu. Moje rodina měla vždy výborné vztahy s tamními Kurdy. A když jsem byl malý, s maminkou jsem navštěvoval svatá šíitská města Nadžaf a Karbalá, sunnitské mešity v Bagdádu i křesťanský kostel Panny Marie v Bagdádu," vysvětluje. Zdroj: text - ČTK, foto - Reuters |
 Současný předseda irácké vládní rady Ghází Javar byl vybrán za budoucího prezidenta země. (1. června 2004) |
