Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bez popelníčku i alkoholu. Zeman musí změnit návyky, říká diabetoložka

  13:32aktualizováno  13:32
Cukrovku má v Česku více než 800 tisíc lidí. Mezi nimi i prezident Miloš Zeman. Tato nemoc také způsobila, že má horší vedení nervů v nohou. Předsedkyně České diabetologické společnosti Terezie Pelikánová v rozhovoru pro iDNES.cz popsala, jak se pacientům s touto doživotní diagnózou žije.

Cigarety a cukrovka, to podle lékařky nejde k sobě. Zemana nikdo nedonutí přestat kouřit, zvyší tím ale riziko komplikací. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Cukrovka je I. a II. typu. Liší se nějak jejich vzájemná diagnóza a léčba?
Diagnóza se neliší, dělá se na základě stanovení cukru v krvi. Léčba se liší v tom, že u jedniček musíme aplikovat inzulin od začátku, protože bez něj pacient nepřežije. U dvojek, což jsou typicky obézní lidé s vysokým krevním tlakem a cévními chorobami, pacienty zpočátku léčíme jen prášky, ale obvykle je zhruba po deseti letech stejně nemoc přinutí přidat inzulin.

Co je při této diagnóze důležité?
Cukrovka musí být dobře kompenzovaná a od začátku dobře léčená, aby všechny parametry byly tak, jak potřebujeme. Pacient musí mít dobré hladiny krevního cukru, tuků a musí být dobře kontrolovaný krevní tlak, protože to jsou všechno faktory, které vedou k rozvoji komplikací.

Jak musí pacient změnit svůj život, aby dobrým hodnotám napomohl?
Měl by, pokud je tlustý, zhubnout. Pokud má rezervy v pohybové aktivitě, což obvykle bývá, tak by se měl pokusit více hýbat. Měl by se snažit přestat kouřit, protože to cévám, o kterých se bavíme při komplikacích, nejvíc ubližuje. Měl by také dodržovat všechny pokyny lékaře a zdravotního personálu. To znamená brát prášky nebo si píchat inzulin, pravidelně chodit na kontroly a jedenkrát za rok projít kontrolou, která ukáže jeho zdravotní stav z hlediska zdravotních komplikací. Tedy zda nemá z cukrovky už nemocné oči, ledviny, srdce, nohy a tak dále.

Cukrovka

Diabetes mellitus, neboli úplavice cukrová čili cukrovka, je nevyléčitelné onemocnění způsobující poruchu látkové přeměny.

Nejčastěji je u nemoci zastoupen diabetes II. typu, u nějž si pacienti nemusí píchat hormon inzulin. "Tito pacienti vlastní inzulin mají, ale působí špatně v tkáních, takže ho mají relativně málo," popsala Terezie Pelikánová, přednostka centra diabetologie IKEM a předsedkyně České diabetologické společnosti. Tento typ nemoci se zpočátku léčí tabletami a většinou i dietou.

Pacienti s I. typem cukrovky se bez inzulinu neobejdou, protože nemají svůj vlastní. "Jsou to většinou štíhlí lidé, kteří inzulin potřebují, jinak umřou," upozornila Pelikánová.

Je důležitější dieta, nebo pohyb?
Více záleží na pohybu, ale jídelníček se obvykle upravit musí. Diabetická dieta ale není žádný zvláštní režim, je to v podstatě normální racionální strava. Jde o zařazení ovoce, zeleniny, ryb, omezení tučných výrobků, uzenin. Problém je v tom, že většina lidí u nás se racionálně nestravuje.

Když pacient doporučení lékaře nedodrží, co mu hrozí?
U dvojky i jedničky jsou rizika stejná. Když člověk doporučení ignoruje, tak je větší šance, že se v průběhu let, může to být pět, deset, patnáct let, rozvine to, že člověk přestane hůř nebo zcela vidět, má nemocné ledviny a musí být na dialýze, má defekty nohou, které mohou vést k amputacím.

Jak velký vliv má nemoc na nervy v nohou?
Této nemoci nervů se říká neuropatie a je to jedna z typických komplikací, která ve svém důsledků může vést k vředům na nohách a amputacím. Při neuropatii lidé necítí to, co by cítit měli, takže se třeba zraní a nevšimnou si toho. Jsou třeba schopni chodit se sklem v botě, aniž by o tom hned věděli. Nemoc doprovází také pálení nebo brnění nohou.

Je neuropatie nevyhnutelnou komplikací cukrovky?
Je to relativně častá komplikace, ale nemusí ji mít všichni diabetici. Záleží na léčbě a roli hrají i geny. Trpí jí zhruba 30 nebo 40 procent diabetiků.

Diabetoložka Terezie Pelikánová

Diabetoložka Terezie Pelikánová

Může si člověk za cukrovku sám?
Ne, nemoc není jeho vina. V tom, kdo onemocní, hraje roli určitě vrozená dispozice. Někdo se může přejídat, necvičit a nedostane ji. Některý nešťastník, přestože cvičí a stravuje se racionálně, ji třeba dostane, protože má oba rodiče s cukrovkou. Nicméně lidé příchod této nemoci mohou oddálit nebo zlepší léčbu tím, že žijí zdravě. Naše populace má zvýšené riziko této nemoci, protože se v ní vyselektovali jedinci, kteří ještě v době mamutů profitovali z toho, že měli lepší schopnost uložit si potravu do vlastních zásob. V současné době, kdy je přísun potravy neomezený, tak mají takoví střádači kalorií naopak nevýhodu.

Kam se za posledních několik let posunula léčba?
K posunu došlo určitě v aplikačních technikách měření glykémie. U cukrovkářů s II. typem tu jsou nové léky, které nemají riziko hypoglykémií. Snižují cukr, ale přitom nenesou riziko nízké hladiny krevního cukru, která je pro člověka nepříjemná a může ho v určitých situacích handicapovat.

Je léčba cukrovky doživotní nebo má pacient šanci na její ukončení?
Pokud by radikálně zhubl, je možné u dvojek vysadit inzulin, ale cukrovky se pacienti už nikdy nezbaví, má ji na doživotí. A to ani u I. typu, ani u II. typu.

Zkracuje dobu dožití?
Nemusí to tak být. Statistiky hovoří o zkrácení života o jeden, dva roky, ale v praxi je život pacienta s cukrovkou v podstatě srovnatelný s životem nediabetické populace.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.