Kulík přiznává, že se české firmy orientují především na podporu místních zemědělství. "Problematiku zahraničních investic také řešíme, prioritní jsou ale domácí zemědělci," vysvětluje Kulík.
Podle Hany Volné z ministerstva zahraničí se Česká republika zapojuje do projektu Evropské Unie, která si klade za cíl rozšířit šance pro důstojný život po celém světě. "Do roku 2030 bychom chtěli dosáhnout nejen snížení výskytu hladomoru ve světě, ale jeho úplné zastavení," představuje vizi EU Volná. Dosáhnout toho chce mezinárodní spoluprací. Podle Volné je potřeba navázat spolupráci nejen v rámci mezinárodního prostředí, ale hlavně vnitrostátně mezi firmami, vládou a občanským sektorem.
Přitom změna přístupu zemí k rozvojovým státům je při boji s hladomorem klíčová. "Úroveň spotřeby zemí je odlišná, vyspělé státy svých příjmů dosahují na úkor chudších států. Je potřeba spolupracovat ve formě investic," vysvětluje Luboš Smutka, pedagog České zemědělské univerzity. Podle něj 80 procent veškeré populace žije v rozvojových zemích, které si musí velmi často vystačit se dvěma dolary na den.
Tato situace se bude podle Smutky stále zhoršovat. "V rozvojových zemích vznikají dvě třetiny všech potravin, ale produktivita práce je zde čtyřicetkrát nižší než ve vyspělých státech," vysvětluje. Takto nízká produktivita je podle něj daná tím, že tamní obyvatelé nemají možnost jiného uplatnění než v oblasti zemědělství. "Ročně v těchto oblastech přibývá 60 milionů lidí a tím pádem na jednoho obyvatele připadá čím dál menší hektarová výměra," doplňuje Smutka.
Podpora místním farmářům
Rok 2015 bude totiž milníkem, kdy skončí mezinárodní projekt Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), jehož prioritními tématy jsou potravinová bezpečnost a udržitelné zemědělství rozvojových oblastí. Otázkou nyní je, jak na projekt navázat, aby se rozvojové země dál postupně vyvíjely a mohly tak dosáhnout ekonomické samostatnosti.
Podle mezinárodního fondu pro zemědělství uvádí, že "nakrmení světa bude záviset na udržitelném rozvoji, který bude respektovat lokální enviromentální i kulturní podmínky, aby neubývala půda a nebyly vyčerpány kulturní zdroje.Tyto změny musí být implementovány samotnými komunitami a musí pokračovat i poté, co odejdou rozvojový pracovníci.”
Podle OSN je potřeba zaměřit se na hlubší příčiny a ne pouze léčit symptomy. K tomu se přiklání i Eric Jesper Karlsson, představitel Divize obchodu a trhů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO). Zdůrazňuje význam investic do primární produkce, které ale mají podle něj tamní investice pouze doplňovat, nikoliv zcela nahradit. "Nelze přistupovat šablonovitě a navrhovat obecná řešení," vysvětluje také Smutka. "Jeden nástroj může být úspěšný v jedné skupině zemí, ale může mít devastující účinek v jiných zemích," dodává.
Podle Smutky není transformace, která v Evropě vedla k průmyslové revoluci a umožnila tak rozvoj služeb a vývoj společnosti, univerzálně použitelné pravidlo. "V rozvojových zemích by tato transformace vyvolala velkou vlnu nezaměstnanosti - přes devadesát procent obyvatelstva zde pracuje v zemědělství. Pokud není v zemi rozvinutý sekundární a terciální sektor, investice do této transformace mohou vyvolat kolaps," vysvětluje Smutka.
Většina investic přichází podle Smutky ze soukromého sektoru. Veřejný sektor má naopak zajistit, aby firmy do těchto oblastí investovat chtěli. "S programem ale musí spolupracovat místní farmáři. Když se tak nestane, program v rozvojové zemi se zhroutí," vysvětluje Petr Drbohlav, zaměstnanec neziskovky Člověk v tísni. Ohlasy farmářů podle něj pomáhají uvést podporovaný program do kontextu.
Podle Drbohlava zůstává problémem hlad v nerozvinutých státech, který je dílem především špatného složení potravin. "Hladomor se dá zastavit jen tehdy, když lidé budou pravidelně jíst potraviny bohaté na výživné látky," vysvětluje příčinu hladu v rozvojových zemích Drbohlav.
Problém není nedostatek potravin, al nedostatek živin v jídle
Hlavním problémem hladomoru ve světě není nedostatek jídla, ale nedostatek příjmu některých pro tělo důležitých látek. Tak to alespoň vychází z tvrzení Connela Folleye, z organizace Concern Worldwide, která bojuje proti hladomoru. Absence výživných potravin je hlavní příčinou dětské podvýživy či úmrtnosti. "Nedostatek důležitých živin je příčinou úmrtí 45 procent dětí mladších pěti let," vysvětluje Folley.
"Když děti do věku dvou let nedostanou dostatečné množství nezbytně potřebných živin, už se po zbytek života neuzdraví," vysvětluje příčinu tzv. "neviditelné podvýživy" Folley. Absence živin je klíčová podmínka šíření hladomoru. Folley proto upozorňuje na význam šíření také této informace zahraničním investorům. "Problémem není nedostatek jídla, ale nedostatek nutričně bohaté stravy."
Nedostatek stravy bohaté na živiny způsobuje sníženou aktivitu, která se proměňuje v nižší pracovní výkonost a tím pádem i nižší následnou produkci. "Lidé tak nemají šanci se z tohoto kruhu vymanit," dodává Folley.
S tím souhlasí i Jean Blaylock, představitel UK Food Group. Říká, že dnes už není potřeba investovat do produkce potravin, jelikož už nyní je jich dost pro všechny. "Je nutné zaměřit investice tak, aby byla produkce lokálně využitelná. Jídlo nemá figurovat jako komodita," upřesňuje Blaylock.
