Václav Klaus před rokem vstoupil do druhého funkčního období svého prezidentování. Jeho spolupracovníci, stejně jako politologové či političtí oponenti prorokovali, že v něm bude politicky ráznější. To se také stalo.
Prezident se po několika měsících mlčení na téma Lisabonské smlouvy stal jejím hlavním odpůrcem. Neshody s premiérem Mirkem Topolánkem, který smlouvu naopak podporuje, vyvrcholily po podzimních volbách, ve kterých ODS zcela propadla. Klaus je označil za referendum o Topolánkovi a nepřímo podpořil premiérova rivala Pavla Béma.
Na kongresu ODS pak demonstrativně vrátil titul čestného předsedy a se stranou, kterou zakládal, se rozešel. Sympatie nepřímo vyjádřil nově vzniklému subjektu Svobodných, který založil jeho bývalý poradce Petr Mach.
Klaus naznačil, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše, čímž přivádí k zuřivosti zastánce evropské integrace. Samotný projekt stále těsnější Evropy také "rozcupoval na kousky" ve svém projevu před europoslanci minulý týden. Takový proslov jsme tu neslyšeli patnáct let, shodovali se ti, kteří jím byli nadšeni, stejně jako ti, které popudil. - více o projevu čtěte zde
Švejnar to zkusí znovu
Ekonom Jan Švejnar před rokem naopak musel spolknout hořkou pilulku. K vytouženému křeslu mu chybělo třicet hlasů. Laikům skoro neznámý profesor se v předvolební kampani stal téměř obamovským symbolem změny, která ale neprošla.
Švejnar posléze odmítl další funkce, které mu zelení a sociální demokraté nabízeli, a vrátil se ke své práci na americké univerzitě. V Praze si v prosinci otevřel kancelář, která vyřizuje jeho korespondenci s občany.
"Pan profesor Švejnar se zabývá především vědeckým výzkumem, který se vztahuje k politickým a ekonomickým otázkám České republiky a nových členských zemí EU a prezentuje výsledky tohoto výzkumu ve sdělovacích prostředcích," odpověděl na dotaz redakce, jaké jsou současné aktivity a budoucí Švejnarovy plány, profesorův mluvčí Daniel Herman.
Švejnar v nedávném rozhovoru připustil, že se bude o funkci prezidenta ucházet znovu. "Pořád bych to chtěl. Jakmile se k takové věci člověk jednou rozhodne, měl by aspirovat dlouhodobě," přiznal.
Bobošíková: pevně za Klausem
Snad největší rozruch způsobila europoslankyně Jana Bobošíková, kterou do boje proti Klausovi vyslala KSČM. To jí někteří nemohou stále zapomenout, třebaže roztříštěním hlasů opozice ve skutečnosti umožnila Klausovo znovuzvolení. "Dodnes mě mnozí kvůli tomuto kroku považují za bezskrupulózní kariéristku," přiznala.
Teď naplno rozjela kampaň před evropskými volbami. Jako téma číslo jedna si zvolila boj proti Lisabonské smlouvě. U příležitosti Klausova znovuzvolení například minulý víkend před sochou prezidenta Beneše v Kožlanech demonstrativně spálila výtisk Lisabonské smlouvy. A Klause, vůči kterému se před rokem vymezovala, navrhla na cenu evropského občana roku.
"Jsem si jistá, že kdyby prezidentská volba skončila výběrem Jana Švejnara, už bychom neměli žádnou šanci přijetí Lisabonské smlouvy zvrátit. Takhle můžeme alespoň doufat, že tento pro Českou republiku likvidační dokument přes prezidenta Václava Klause neprojde," napsala politička.
Speciál o prezidentské volběPřipomeňte si rok staré události |
Senátoři přišli o mandát
Klání o prezidentský post provázela řada záhadných a náhlých onemocnění zákonodárců. Přitížilo se senátorovi Josefu Kalbáčovi, který byl na hradních toaletách údajně vylekán neznámým mužem, načež se z Hradu odebral do strakonické nemocnice.
Při další volbě za týden už na Hradě byl a svým hlasem významně podpořil prezidenta Klause. Dnes už Kalbáč senátorem není, v podzimních volbách svůj mandát neobhájil, třebaže mu Klaus veřejnou podporu vrátil.
Důchodce Kalbáč teď pomáhá obcím na jihu Čech s vyřizováním dotací z EU. "Je to taková sousedská výpomoc. Snažím se venkovu, na který jsem fixován, pomáhat i teď. Tím spíše, že se na mne ty obce samy obrátily," řekl iDNES.cz. I rok po prezidentské volbě by volil stejně. "Domnívám se, že ta volba byla správná," řekl.
Nevolno se udělalo i senátorovi Karlu Bartákovi, který také opustil honosný Španělský sál. Barták sice nechtěl říci, pro koho hlasoval, z jeho dřívějších vyjádření ale bylo jasné, že se kloní ke Klausovi. Na Hradecku, za které byl senátorem, se na něj proto lidovci rozzlobili a v senátních volbách nominovali vlastního kandidáta (Barták byl předtím nestraník v klubu KDU-ČSL). Barták nakonec kandidoval sám, ve volbách ale neuspěl.
Známým se během prezidentské volby stal také do té doby nevýrazný poslanec ČSSD Evžen Snítilý. V první volbě se zdržel, při druhé dal hlas Klausovi. ČSSD ho "vydědila", od ministra vnitra z ODS dostal ochranku. Snítilý pak často hlasoval při klíčových okamžicích s opozicí, aby ukázal, že je duší stále sociálním demokratem. Občas ale zvedne ve Sněmovně ruku pro koaliční návrhy.
Při druhé volbě naopak zůstala doma poslankyně zelených Olga Zubová. Rozlítila zbytek klubu zelených, protože narušila předstíranou jednotu a nepodpořila Jana Švejnara. Ze vzájemného osočování s předsedou SZ Martinem Bursíkem a poslankyní Kateřinou Jacques se nakonec vyklubala dlouhodobá osobní averze. Zubová později vystoupila z poslaneckého klubu zelených a dnes je představitelkou protibursíkovské stranické frakce Demokratická výzva.
Senátorkám Lianě Janáčkové a Janě Juřenčákové z klubu SNK zase před rokem přišly poštou nábojnice ze střelné zbraně. Jako jediné z klubu tehdy hlasovaly pro Klause. Klub SNK se na podzim rozpadl, protože jeho senátoři ve volbách neobhájili mandát. Janáčková přešla do klubu ODS, Juřenčáková ke Klubu otevřené demokracie. Senátorku Janáčkovou si také o minulém víkendu stovka delegátů nové euroskeptické strany Svobodných zvolila jako čtvrtou místopředsedkyni do svého vedení. Pomýšlí na místo europoslankyně.
Senátor Josef Novotný na sebe mezi dvěma prezidentskými volbami upozornil hlavně kritikou údajné korupce, která hlasování provázela. Dle jeho tvrzení mu nejmenovaný senátor ODS nabízel koupi ultralehkého letadla, když podpoří stávajícího prezidenta. Novotný vše zveřejnil až s odstupem několika dnů. Se svou snahou korupci prokázat neuspěl. Ani on na podzim ve volbách neměl štěstí.
I když je stále zastupitelem v Bystřici, politiku už sleduje méně. Práce má prý ale nad hlavu. "Věnuji se energetickému poradenství. Založili jsme firmu a zabýváme se obnovitelnými zdroji a úspornou energií, " řekl iDNES.cz. Létání nevzdal, v zimě ale nechává stroj v hangáru. "Doufám, že na jaře budu mít čas. Lítám už 35 let," tvrdí.
Horní komoru opustil i senátor Martin Mejstřík, který při volbě proslul především citací latinských přísloví, kterými kritizoval současnou hlavu státu. V parlamentu leží jeho návrh, aby se křesťanský Velký pátek stal státním svátkem. Senát návrh podpořil, vláda se k němu postavila neutrálně. Rozhodnou poslanci.
Šlouf: Je mi líto, jak se prezident chová
Zájem médií před rokem budil i prezidentův kancléř Jiří Weigl, kterého kamera v hotelu Savoy zachytila při schůzce s lobbistou a vlivným sociálním demokratem Miroslavem Šloufem. Schůzka tehdy volbu ovlivnila, například zelení prý kvůli ní přestali podporovat tajnou volbu a začali se domáhat veřejného hlasování. Kdo vynesl záznam kamery do médií, se poté stalo předmětem zájmu policie. Weigl nyní také zasedá v Národní ekonomické radě vlády (NERV).
Miroslav Šlouf se před rokem netajil tím, že v ČSSD shání hlasy pro Klause. Sociální demokraté ho za tuto "zradu" chtěli později ze svých řad vyloučit, po jeho omluvě ale ustoupili. Šlouf pak pomohl založit skupinu Přátel Miloše Zemana, jakousi platformu nespokojených sociálních demokratů, jejímž cílem je udržet Miloše Zemana na očích veřejnosti a pokusit se ho protlačit v roce 2013 na Hrad.
"To je spíše můj koníček, který dělám ve volném čase," komentuje tuto aktivitu. "Živím se jinak konzultantstvím a poradenstvím," tvrdí.
Není mu líto, že tehdy nedošlo na tajnou volbu, ve které měl trumfy v podobě hned několika sociálních demokratů, kteří mohli volit Klause? Šlouf kroutí hlavou, jeho aktivita mu zbytečná nepřipadá. "Spíše mi je teď líto, jak se pan prezident chová," řekl iDNES.cz Šlouf v narážce na Klausovo vystoupení v Evropském parlamentu, které ho prý překvapilo.
Často skloňovaným bylo před rokem také jméno liberálního katolického kněze Tomáše Halíka. Ten u církevních představitelů a lidoveckých politiků horoval, aby v žádném případě nevolili Klause.
"Jsem přesvědčen, že řada z těch, kteří pro něj zvedli ruku, ať už v ODS nebo mezi lidovci, si dnes uvědomuje, že udělali velkou chybu," řekl po roce iDNES.cz.
