Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plošná likvidace druhů u nás nehrozí, říká expert. Nebezpečím je hlavně rak

  11:45aktualizováno  11:45
Seznam invazních druhů z pera Evropské komise nebude provázet hromadné vybíjení zvířat a rostlin. "Důležitá je prevence jejich šíření," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel odboru druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí Jan Šíma. Česko musí omezit zejména šíření cizích raků, kteří vytlačují původní druhy.

Rak pruhovaný (Orconectes limosus) | foto: Profimedia.cz

Co je smyslem seznamu, který vydala Evropská komise?
Vychází to z nařízení europarlamentu a Evropské rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Jak už vyplývá z názvu, je prevence hlavním cílem. To znamená zákaz dovozu, dalšího chovu a šíření invazních druhů.

Nařízení počítá s odstupňovaným přístupem k regulaci invazních druhů. Tam, kde se vyskytne několik jedinců a druh nebude rozšířený, bude snaha výskyt eliminovat. Široce rozšířené druhy se budou držet pod kontrolou s cílem zamezit tomu, aby se významně rozšiřovaly dál.

Kdo do Česka nepatří?

Na seznamu je celkem 37 druhů živočichů a rostlin. Kolik z nich se týká Česka?
V případě rostlin tam zatím není žádný druh, který by byl z hlediska naší přírody nějak významný. Tyto druhy působí problémy spíš v jižní nebo východní Evropě. Seznam vycházel z dostupných podkladů a Evropská komise zatím nezpracovávala nová hodnocení rizik.

V případě živočichů má význam asi osm druhů, které nás nějakým způsobem ohrožují. Důležité je především zahrnutí nepůvodního raka signálního a pruhovaného. Rizikové jsou i další, kteří přenášejí račí mor.

Pak jsou tam dva druhy ryb - střevlička východní a hlavačkovec Glenův. Střevlička je už široce rozšířená, je schopná se rychle namnožit a ovlivnit rybí společenstvo. Hlavačkovec se objevuje nově v povodí Dunaje a taky má poměrně silný dopad na tamní společenstva.

Prokazatelně se u nás vyskytuje také krab říční, mýval severní, nutrie říční nebo želva nádherná, které se zbavují někteří chovatelé.

Jakým způsobem bude Česko zamezovat šíření těchto druhů? Budou se plošně likvidovat?
Žádná hromadná likvidace ani hubení se kvůli novému nařízení nekonají. Záleží, zda je druh málo nebo široce rozšířený. Podle toho by se měl odlišovat režim tak, že buď dojde k eradikaci - odstranění z prostředí, anebo zamezení dalšího šíření.

Jan Šíma

Vystudoval Lesnickou fakultu České zemědělské univerzity. Před nástupem na ministerstvo životního prostředí se podílel na mapování biotopů a dalších průzkumech. Na MŽP působí od roku 2002, kde se celou dobu z různých pozic věnoval ohroženým druhům i problematice nepůvodních a invazních druhů. Nyní je vedoucím odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků.

Eliminovat by se měly jen případy nového výskytu. Tady nařízení počítá s tím, že budou situace, kdy to ani realizovat nepůjde. Pokud se například v části řeky uchytí pár jedinců, tak nebude možné vyhubit celý vodní tok. Tam nezbývá, než pro dané území rezignovat a snažit se prevencí o to, aby se to nešířilo někam dál.

Nařízení zároveň zakotvuje nezbytnost postupovat tak, aby bylo u živočichů zamezeno jakékoli zbytečné bolesti, úzkosti či utrpení. U široce rozšířených druhů je ponechaná velká volnost pro členské státy, aby nastavily způsob regulace.

Jak se bojuje proti střevličce, která se dokáže tak rychle rozmnožovat?
Velmi obtížně. Je to podobné u všech vodních druhů. Jak u raků, tak u ryb je těžké něco změnit, když se objeví v nějakém vodním toku. Pokud je střevlička v rybnících, tak je možné ji omezit v rámci hospodaření pomocí výlovů nebo vysazováním dravých ryb. Obecně jde opět primárně o prevenci, jde o to vědět, kde je rozšířená a snažit se omezit to zavlečení na nové lokality.

Třeba zabránit chovatelům, aby vypouštěli cizí ryby do řek?
Ano, například u raků dochází ke kuriózním případům, kdy potápěči, kteří využívají nějaké zatopené lomy, vysazují třeba z neznalosti nepůvodní druhy, aby tam pak měli pestřejší prostředí. Pak může hrát roli osvěta, kdy lidem umožníme poznat původní druh a pochopit rizika šíření těch cizích.

Není invaze cizích raků spíš známkou toho, že silnější druhy vytlačují ty slabší? Má smysl do toho zasahovat?
Šíření raků není úplně přirozené. Jsou to druhy, které sem člověk zavlekl, někdy i úmyslně. Pokud se jim nebudeme věnovat, tak dojde k vyhynutí evropských druhů na většině lokalit. Vyhynou vždy tam, kde se ty druhy setkají a nebude to jenom kvůli tomu, že by jedni byli silnější. Hlavním důvodem je přenos račího moru americkými druhy. Domácí druhy navíc mají svou ekologickou cenu, jsou součástí ekosystému a ty nepůvodní druhy nemohou vždy plnit tu jejich roli stejně.

Nejsou některé druhy natolik rozšířené, že už se v podstatě staly součástí české přírody?
Obecně je velká řada druhů, které v přírodě a krajině v podstatě akceptujeme. Z hlediska rostlin máme kolem 1500 druhů, které se u nás vyskytly anebo byly zavedeny a nečiní problémy. Z nich je zhruba 60, které mají významné dopady.

Unijní nařízení státu ponechává možnost, aby zvolil adekvátní řešení, pokud se potýká s invazním druhem. U nás je to příklad bolševníku velkolepého, který se likvidoval zejména v Karlovarském kraji. Česko to může řešit jako doposud.

Jak se nařízení dotkne zoologických zahrad?
Nařízení mimo jiné předpokládá možnost ponechat jedince invazních druhů živočichů, zařazených na nyní publikovaný unijní seznam, v nekomerčních chovech na dožití s tím, že bude zamezeno jejich úniku a dalšímu rozmnožování - například chovem v oddělených skupinách samců a samic nebo použitím antikoncepce. Řadu obdobných opatření přitom zoo i další chovatelé v rámci řízení svých chovů již zcela běžně používají. Znamená to, že se invazních druhů nebudou muset nijak zbavovat. Konkrétní podmínky a systém kontroly budou předmětem připravované novely.

Už víte, jak bude tato novela vypadat?
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny a souvisejících předpisů, která zajistí adaptaci v souvislosti s unijním nařízením, se nyní připravuje. MŽP nyní dokončuje první pracovní verzi, kterou projedná v rámci pracovní skupiny ustavené s dalšími rezorty a institucemi - z toho by měla vyjít jasnější představa novely a následně návrh, který bude předložený vládě a parlamentu. Zároveň komunikujeme s Evropskou komisí o způsobu aplikace daného nařízení nebo o možnostech uplatnění výjimek.

Za jak dlouho by se novela mohla začít schvalovat?
Předpokládáme, že do konce roku bude zpracovaný legislativní návrh. Legislativní proces poté ještě chvíli potrvá, projednávání očekáváme v průběhu příštího roku. Mezitím budou zavedeny celní kontroly dovozu, což lze na základě nařízení uplatnit už teď.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.