„Cílem je hlavně prevence. Vychází to z nařízení EU z roku 2014, které reguluje zavlékání a rozšiřování invazních druhů. K seznamu se vážou zákazy dovozu, prodeje a chovu problematických živočichů a rostlin,“ řekl iDNES.cz ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
K invazním druhům se bude podle nařízení přistupovat podle míry jejich rozšíření. V místě, kde se objeví prvních několik jedinců, bude snaha invazní druhy eliminovat. U široce rozšířených druhů se bude uplatňovat kontrola a úřady se budou snažit zamezit jejich významnému rozšiřování.
Nařízení připouští, že ne vždy bude eliminace živočichů možná. „Pokud se například ve vodním toku uchytí pár jedinců, nepůjde vyhubit celý vodní tok. Tam nezbývá než rezignovat na dané území a snažit se prevencí o to, aby se nešířili někam dál,“ doplnil Šíma.
Předpokládá se také možnost ponechat jedince invazních druhů v nekomerčních chovech, kde dožijí s tím, že jim bude zamezen únik a další rozmnožování. Zoologické zahrady už řadu opatření využívají. Navíc mohou začít odděleně chovat skupiny samců a samic, nebo regulovat rozmnožování pomocí antikoncepce.
Na seznamu je celkem 23 živočichů a 14 rostlin. Zdaleka ne všechny druhy představují riziko pro Českou republiku. Zmíněný ibis se na našem území vyskytuje pouze v zoologických zahradách a v přírodě nepůsobí problémy. Nežije zde ani vrána domácí, z jižní Asie se dostala zatím jenom do Nizozemska.
Zvířecí nájezdníci v ČR: rak, nutrie a mýval
V Česku se prokazatelně vyskytují hlavně krab říční, nutrie říční, rak pruhovaný, rak signální, mýval severní, střevlička východní, hlavačkovec Glenův a želva nádherná, která se objevuje jen lokálně a zatím nebylo doložené, že se dokáže rozmnožovat.
Invazní druhybolševník perský Zdroj: Prováděcí nařízení Evropské komise 2016/1141 |
Z rostlin na unijním seznamu figuruje například bolševník perský a sosnovského. S těmi se ale potýkají především ve východní Evropě. Česká metla bolševník velkolepý na zařazení teprve čeká. Ostatní invazní druhy rostlin nepředstavují v Česku problém.
Nebezpečnost cizích druhů, které se dostanou do nového prostředí, lze ilustrovat na příkladu mývala severního. „U nás je rozšířený především v západních Čechách a na střední Moravě. Je schopný lovit ptáky, obojživelníky a plazy způsobem, který naši domácí predátoři neumí. Evropské druhy na něj nejsou adaptované. Dokáže vybírat i hnízda v budkách a dutinách a ničit snůšky ptáků,“ vysvětlil Šíma.
Nebezpečné jsou i druhy veverek, které nad těmi domácími vítězí v boji o potravu nebo místa k životu. Ryby jako střevlička se zase dovedou rychle množit a negativně pak ovlivňují rybí společenstva.
Nařízení čeká na začlenění do zákona
„Každý členský stát musí nařízení bezodkladně aplikovat, ale nezbytné je samozřejmě zajistit začlenění nařízení do národní legislativy, stanovení prováděcích podrobností atp. V Česku to bude zajištěno novelou zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších souvisejících předpisů. Návrh této novely by měl vzniknout do konce letošního roku,“ vysvětlil Jan Šíma.
Nařízení vejde plně v platnost až po schválení upravené legislativy. Do té doby bude v ČR možné provádět pouze dovozní kontroly, které vycházejí z nařízení a příslušné veterinární nebo celní předpisy je umožňují aplikovat okamžitě.
Přibližně 12 tisíc druhů nacházejících se v životním prostředí v Unii a v jiných evropských zemích je nepůvodních a zhruba 10 až 15 procent z nich patří podle odhadů k invazním. Ve státech EU se ročně na boj s invazními druhy a způsobené škody vynaloží přes 300 miliard korun.
