Nepodmíněný trest dostal i jeho kumpán Jiří Razím. Některé domky podle závěru soudců vykradli oba obžalovaní společně.
"Za trestný čin krádeže jsme Razíma odsoudili k dvaadvaceti měsícům, trest je nepodmíněný," uvedl soudce Tomáš Bouček. Haga ani Razým ve středu k soudu nepřijeli.
Museli to mít vytipované
První případy, které podle spisu nesou Hagův rukopis, jsou z podzimu 2000. Tehdy policisty přivolali majitelé chat z Martinova na Chebsku. Chataři v osadě odhalili šest vykradených domků. Někde zloděj ukradl cennější věci, jinde nic.
Ale způsobil škodu, když třeba rozlomil zámek ve dveřích, poškodil dveře nebo rozbil okna.
Mezi oběťmi zlodějů byla i Plzeňanka Božena Heinová. Do chaty se jí zloděj vloupal v noci z devátého na desátého července 2001.
"Museli to mít vytipované. My jsme spali nahoře, navíc jsme známým hlídali psa. Přesto se zloděj dostal do dílny v suterénu. Zjistili jsme to až ráno. Příteli zmizelo nářadí," vzpomínala na začátku soudu okradená žena.
Vykradených bylo 270
Za jedinou noc tehdy zloděj vykradl v okolí její chaty pět stavení. A i v nich v té době spali lidé. Haga všechna obvinění odmítal.
Když v polovině srpna roku 2005 soud začal případ projednávat, státní zástupkyně obžalobu četla celý den. Několikrát musel soudce čtení obžaloby přerušit, protože žena v taláru už chvílemi ztrácela hlas.
Na vynesení rozsudku ve středu potřeboval soudce celé dopoledne. "Bylo to opravdu náročné, také jsem musel udělat přestávku," dodal soudce Tomáš Bouček.
Proč se případ od přečtení obžaloby do vynesení rozsudku táhl bez sedmadvaceti dnů plné dva roky? Jen okradených bylo v této kauze na 270. Dvojice navíc měla široký radius působnosti - na jejich konto připsali policisté vykradené chaty na Plzeňsku, Karlovarsku, Lounsku, Rakovnicku a dalších oblastech Čech.
Civilní soud
Žalobkyně před dvěma roky chtěla vyslýchat před soudem všechny okradené. Nakonec se u řady svědků spokojila s přečtením jejich původních výpovědí. Středeční rozsudek není pravomocný. Advokáti obžalovaných se k verdiktu v soudní síni nevyjádřili.
Jen dva ze všech okradených ještě před zahájením procesu akceptovali upozornění soudců a domluvili se na zmocněnci, který je u soudu zastupoval s nárokem na náhradu způsobené škody. "Ostatní se musí náhrady domáhat sami v občanskoprávním sporu," dodal soudce Bouček.
Pokud policie u zlodějů našla lup a okradení v zabavených věcech poznali svůj majetek, už by vše měli mít doma. V opačném případě musí okradení zažalovat zloděje sami u civilního soudu.
Pokud spor vyhrají, budou muset doufat, že odsouzený jim bude mít z čeho škodu zaplatit. Jinak podle právníků budou mít v ruce rozsudek, ale peněz se nedočkají.
