Vztahu invalidních důchodů a duševních onemocnění se věnují pracovníci Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Shrnuli data k invalidním důchodům a vyšlo jim, že zatímco v roce 2001 bylo nových žadatelů o invalidní důchod kvůli některé z duševních nemocí 13 135, o deset let později jich bylo už 27 765.
„Duševní onemocnění se podílejí na celkovém počtu nově přiznaných invalidních důchodů zhruba dvaceti procenty a představují nejrychleji rostoucí příčinu pro udělení invalidního důchodu v ČR,“ uvedla Miroslava Janoušková z NÚDZ v textu pro odborný čtvrtletních Psychiatrie.
Duševní onemocněníMezi duševní onemocnění, u kterých lidé žádají invalidní důchod, patří například mentální retardace, schizofrenie a další poruchy zdraví spojené s bludy, afektivní poruchy, mezi než patří i onemocnění nazývané bipolární afektivní porucha (dříve zvané maniodepresivní psychóza), nebo poruchy psychického vývoje a emocí. |
Podobně hovoří také aktuální čísla České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Počet všech vyplácených invalidních důchodů v roce 2013 byl 433 414. Ve skupině ‚Duševní poruchy a poruchy chování’ to bylo 90 333, což činilo 21 procent z celkového počtu vyplácených invalidních důchodů,“ informovala mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
„Duševní poruchy a poruchy chování tvořily druhou nejpočetnější skupinu z celkového počtu vyplácených invalidních důchodů v roce 2013,“ podotkla Buraňová.
Aktuální analýza NÚDZ připomíná, že nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu jsou onemocnění svalové či kosterní soustavy. Ta se na celkovém čísle podílela necelými 27 procenty. Invalidní důchod je často přiznáván také kvůli onemocněním oběhové soustavy. Jak ale NÚDZ uvádí, podíl takovýchto příjemců invalidních důchodů za deset let klesl z 15 na 11 procent.
Duševně nemocných přibývá, proto jsou častými žadateli
Nárůst počtu žadatelů lékaři vysvětlují několika důvody. Zmiňují změny v pracovních podmínkách, nárůst nezaměstnanosti a s ní spojenou snahu řešit situaci „útěkem do nemoci“.
Vývoj počtu žadatelů ovlivňují také změny v legislativě. Pravidla, jež upravují výplatu invalidních důchodů, se měnila především v roce 2010. Změny smazaly rozlišení mezi částečným a úplným invalidním důchodem a rozdělili invaliditu do třech stupňů. Část lidí proto o dávky přišla.
Důvodem může být i zvyšující se počet nemocných. Psychiatři v minulosti opakovaně prezentovali data, ze kterých vyplývá, že roste například počet pacientů, kteří vyhledají ambulantní psychiatrickou pomoc. Za 12 let jich přibylo 60 procent. „Je to dáno zvýšenou hladinou stresu, jemuž musíme čelit, a také tím, že jít k psychiatrovi už není takové stigma jako dřív,“ řekl MF DNES loni v dubnu šéf České psychiatrické společnosti Martin Hollý.
Četný výskyt nemocí vidí za čísly také ČSSZ. „Uvedené údaje v žádném případě nenaznačují, že by duševně nemocný člověk měl vyšší šanci získat invalidní důchod, ale svědčí o tom, jak častý je výskyt těchto závažných onemocnění v populaci,“ upozornila mluvčí Jana Buraňová.
„Posudkový lékař při svém posouzení vychází vždy z doložených odborných lékařských zpráv a výsledků funkčních vyšetření. Pro nárok na invalidní důchod musí být současně splněna podmínka získání potřebné doby pojištění dle zákona o důchodovém pojištění,“ připomněla mluvčí správy sociálního zabezpečení.
| Rok | Počet důchodů |
|---|---|
| 2001 | 13 135 |
| 2002 | 16 014 |
| 2003 | 18 282 |
| 2004 | 20 425 |
| 2005 | 22 286 |
| 2006 | 22 930 |
| 2007 | 26 757 |
| 2008 | 26 719 |
| 2009 | 27 048 |
| 2010 | 27 747 |
| 2011 | 27 765 |
Podle ČSSZ mezi roky 2008 až 2013 počet řízení o invaliditě nijak výrazně nestoupal. „Posudkoví lékaři posoudí ročně přibližně třicet tisíc osob, u nichž je převažující onemocnění patřící do skupiny duševních poruch a poruch chování. Tento počet je v posledních pěti letech stejný, nemění se ani výsledky posouzení zdravotního stavu,“ konstatovala mluvčí správy.
Statistiky říkají, že nejčastěji (ve 43 procentech) posudkoví lékaři konstatují, že nemocný má invaliditu třetího stupně, tedy tu nejtěžší, u které člověk následkem nemoci či úrazu přichází téměř zcela o možnost pracovat. U 33,5 procenta pacientů lékaři zjistí první, tedy nejmírnější stupeň invalidity. Druhý stupeň přiznají 18 procentům žadatelů. Necelých šest procent u posudkových lékařů neuspěje vůbec.
InvaliditaPojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 procent.
Zdroj: MPSV ČR |
Mezi žadateli převažují ženy
Psychiatři už v minulosti vypočítali, že v roce 2003 bylo vyplaceno na invalidních důchodech duševně nemocným zhruba 22,1 miliardy korun.
Autoři průzkumu upozorňují na dvě zvláštnosti. Zatímco u jiných typů onemocnění převažují mezi žadateli o invalidní důchod muži, u psychiatrických onemocnění je to naopak. V roce 2011 tvořily ženy 55 procent žadatelů.
O invalidní důchod si také lidé většinou žádají těsně před penzí. Toto pravidlo ale u psychiatricky nemocných neplatí. Podle lékařů je přiznána většina invalidních důchodů pro duševní onemocnění v relativně nízkém věku. V polovině případů se duševní onemocnění projeví před 15. rokem věku. Pět procent závažných chorob má svůj počátek před 25. rokem.
„Existuje zde perspektiva velké zátěže. Invalidní důchody mohou být vypláceny desítky let od data přiznání. V roce 2012 bylo například z celkových 27 765 nově přiznaných invalidních důchodů přiznáno 7 229 lidem do 35 let věku a 6 306 lidem mezi 35. až 45. rokem. To je velmi brzy,“ upozornil další z autorů studie, psychiatr Petr Winkler.
Miliardy na reformu psychiatrie
Data přicházejí v době, kdy Česko několik let řeší, jak reformovat psychiatrickou péči. Přípravy na reformě pokračují, ale praktická fáze se dosud odkládala.
Odborníci i ministerstvo se shodují v tom, že péči v Česku by pomohlo posílení práce v terénu, aby nemocní nekončili dlouhodobě v léčebnách, ale mohli se léčit v domácím prostředí. Původní plán, že by na posílení komunitní péče a vybudování nových center duševního zdraví (více o nich čtěte zde) šlo šest miliard z evropských fondů ale nevyšel a nově Česko má naději maximálně na 4,5 miliardy za pět let. Zda je získá, zatím není jisté (více čtěte zde).
Podle odborníků by se péče reformovat měla. „Specifikem duševních onemocnění je jejich komplexnost, nemají pouze zdravotní, ale hlavně sociální dopady na své nositele. Kromě rozvoje medicíny je tedy nezbytné rozvíjet i sociální služby, zejména ty založené na komunitní bázi,“ uvádějí autoři zmíněné analýzy ve čtvrtletníku Psychologie.
