„Nemám ráda zbytečná gesta a neplodné debaty. Myslím si, že návrh na zákaz interrupcí není jen prázdným gestem. Neznám důležitější téma politické i lidské, než je otázka života a smrti. V zákoně, který jsme předložili, jde o život. Diskuse o tom, kdy začíná lidský život a jaký může být zodpovědný přístupu k plánování rodiny, určitě nebude zbytečná. Přeji si, aby zastánci i odpůrci návrhu zákona sami předvedli citlivý a neurážlivý přístup k tématu i sami k sobě navzájem,“ říká Michaela Šojdrová.
Současný stav
Potraty jsou dnes v Česku běžné. Děje se tak na základě zákona z roku 1986. Například v roce 2001 bylo potraceno 32 528 dětí. Ale ještě v roce 1989 to bylo až 109 743 dětí. Interrupcí ubývá mimo jiné s hojnějším používáním antikoncepce, ale i se stoupající neplodností manželských párů.
V Česku převládá liberální postoj k potratům. Statistiky uvádějí, že s potraty souhlasí až 76 procent obyvatel.
| Zkušenosti z Polska |
|
Zajímavá je zkušenost se zákazem potratů v Polsku. Od roku 1993 kdy začal platit zákon zakazující potraty, klesl jejich počet ze 123 tisíc v roce 1987 na necelých osm set. Klesá tam i počet spontánních potratů, úmrtnost novorozenců a počet opuštěných zemřelých dětí. „Nepotvrdily se tedy obavy o nárůst ohrožení matek nebo obavy z potratové turistiky. Počet "nechtěných" dětí mírně vzrostl až na devět set v roce 2001, ale dětí v kojeneckých ústavech je méně. Průzkumy veřejného mínění ukazují převahu odpůrců potratů, kterých je stále přes padesát procent,“ dokládá poslankyně Šojdrová. Pokusu levicových poslanců v roce 1997 o zrušení zákazu potratů zabránil polský ústavní soud, když potvrdil právní ochranu lidského života. Přes trvající zákaz potratů nenastala v Polsku ani žádná demografická exploze. |
Já nesouhlasím, říká poslankyně
„Potrat považuji za zabití lidského, bezbranného tvora. Výjimkou, která by potrat ospravedlnila, je ohrožení života matky, znásilnění nebo za určitých okolností i vážné poškození plodu.
Nemohu proto souhlasit s existencí zákona, který z potratu do dvanácti týdnů těhotenství dělá běžnou "antikoncepci". Tento zákon navíc paradoxně umožňuje potrat dívce od 16 do 18 let bez vědomí rodičů (nebo bez rozhodnutí soudu), i když bez povolení soudu se tato dívka nesmí ani vdát.
Zákon zdůvodňuje potraty zájmem plánovaného a odpovědného rodičovství. Jako by se mělo plánovat a uvažovat zodpovědně až po početí dítěte. Není to přesně naopak? Je smutné, že takový zákon platí a že ho někteří dokonce považují za správný,“ kritizuje nynější situaci poslankyně.
Česká potratová legislativa i praxe je v rozporu s hodnotami, které Šojdrová jako křesťanská demokratka vyznává. Je přesvědčena o tom, že je to i v rozporu s vědeckým poznáním a s ústavou.
„Tyto důvody mne vedou k tomu, abych podpořila zrušení zákona o umělém přerušení těhotenství, včetně souvisejících vyhlášek.“
Součástí návrhu poslanců je také zavedení sankce za spáchání trestného činu "usmrcení počatého, ale nenarozeného dítěte". Pachatel může být potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti. O trestný čin by však nešlo v případech záchrany života matky nebo prokázaného znásilnění.
„Spolu s předkladateli usilujeme o zásadní změnu v přístupu k nenarozenému dítěti. Spočívá v návratu k pravdivému pojetí života. Ten začíná početím. Člověk má ústavní právo na ochranu života již před narozením,“ zdůrazňuje Šojdrová.
Změnit přístup k ženě-matce
Iniciátoři zákona odmítají považovat možnost potratu za výhodu, která činí ženu nezávislou na rozhodování muže.
„Rozhodnutí o potratu není jen právem, výrazem nezávislosti na muži, rodičích, ale daleko více je jednostranným přenesením zodpovědnosti na ženu. Ona se rozhoduje, ona prožívá stres psychický i zdravotní, ona to je, kdo se nakonec dítěte musí zříct. Rozhodnutí o potratu je podle mého názoru jen následným řešením a strádáním pro ženu, která nese na svých bedrech důsledky nezodpovědného sexuálního chování a nechtěného těhotenství,“ domnívá se spolunavrhovatelka zákona.
Za souhlas s potratem nechce žádnou ženu odsuzovat. Připouští, že existují desítky krizových situací, do kterých se může žena dostat. Když zjistí, že čeká dítě, a přitom nemá rodinné zázemí, byt, peníze, studuje, má velké životní plány, zajímavou práci, bojí se výchovy dítěte... Muž tyto starosti nemá. Ale měl by mít podle Šojdrové pocit daleko větší zodpovědnosti.
Jak to dopadne?
Není příliš pravděpodobné, že návrh na zákaz interrupcí českým parlamentem projde. Signalizuje to malý počet podpisů pod návrhem zákona. Zdá se, že většina poslanců považuje současný legislativní stav za vyhovující a v radikálním zákazu interrupcí řešení nevidí.
„Chápu je. Sdílím také jejich představu větší podpory nastávajícím maminkám, aby o interrupci vůbec nemusely žádat. Ochrana nenarozeného lidského života si zaslouží praktickou pomoc. Proto naše legislativní iniciativa nekončí návrhem na zrušení zákona o umělém přerušení těhotenství, ale bude pokračovat dalšími návrhy,“ dodává poslankyně.
Příkladem je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která má zlepšit situaci poručníků. Protipotratoví poslanci už také pracují na předloze zákona o utajených porodech podle francouzského modelu. Chtějí pokračovat v podpoře charitních domovů pro matky v tísni, které si musejí poradit s nechtěným těhotenstvím. Už nyní je jich v Česku jednadvacet.
„Osobně doporučuji větší pozornost věnovat výchově k zodpovědnému rodičovství také ve školách. Tomu má pomoci mimo jiné zavedení nepovinného předmětu etické výchovy, který se osvědčil již na Slovensku. Zatím probíhá příprava učitelů, ověřování výuky na některých školách a možnosti zapracování etické výchovy do vzdělávacích programů,“ pokračuje Michaela Šojdrová ve výčtu dalších kroků, které by měly přispět ke změně postoje veřejnosti k umělému přerušení těhotenství.
Svou iniciativu nebudou navrhující poslanci považovat za marnou ani v případě, že jejím výsledkem přímo zákaz interrupcí nebude. „Již samotné zvýšení pozornosti celé společnosti k hodnotě lidského života, k zodpovědnosti za jeho početí a k péči o jeho důstojnost budu považovat za užitečné,“ uzavírá Šojdrová.
Považujete interrupci za zabití člověka? - Hlasujte v anketě!
