Miloš Zeman dostal 22,6 % procenta hlasů. Vyhrál téměř ve všech krajích, pouze v Praze nastala faktická remíza. O pouhou desetinu procentního bodu v hlavním městě Zeman prohrál s nečekaným přemožitelem, generálem Petrem Pavlem.
Na dalších místech celkově za Zemanem (22,6 %) skončil právě Petr Pavel (14,4 %), třetí byl kněz Tomáš Halík (9,5 %), čtvrtý ekonom Jan Švejnar (7,9 %) a první pětici uzavírá exprezident Václav Klaus (6,5 %). Žádného ze 13 nabízených kandidátů si nedokázalo vybrat 11,7 procenta hlasujících.
Do hlasování se zapojilo celkem 110 574 čtenářů. To je nejen nečekaně vysoké číslo, ale především dostatečný počet na to, aby tato unikátní sonda přinesla sociologicky hodnověrná zjištění o popularitě případných kandidátů na prezidenta. A to přesto, že se skutečnou prezidentskou volbou, která se bude dvoukolově konat v roce 2018, se úplně srovnávat nedá.
„Statistici, sociologové a výzkumníci vůbec jsou vůči internetovým anketám dosti skeptičtí a já nejsem výjimkou. Když se ale nějaké ankety zúčastní přes 110 tisíc uživatelů internetu, rozhodně nelze nad výsledky jen tak mávnou rukou. Tím spíš, že výsledky jsou zpracovány podobným způsobem, jak je to běžné v profesionálních výzkumných agenturách, tedy s využitím metody vážení, která umožňuje „opravit“ vliv nerovnoměrného rozložení internetové populace na území České republiky,“ uvedl sociolog Jan Herzmann.
Výsledky internetových voleb iDNES.cz a MF DNES se co do výsledků v regionech podobají druhému kolu prezidentské volby z roku 2013. Tehdy Miloš Zeman Karla Schwarzenberga drtivě porazil ve všech krajích právě s výjimkou Prahy. Jen knížete Schwarzenberga nyní nahradil generál Pavel.
Připomeňme si také, že v prvním kole skutečné volby prezidenta v roce 2013 Miloš Zeman vyhrál v osmi krajích (na Moravě, v pohraničí a v části Čech), zatímco jeho tehdejší soupeř Karel Schwarzenberg v šesti (Praha a pět českých krajů kraje).
„Kdo si přeje, aby se v roce 2018 na Hradě střídalo, vidí z ní, že to asi nebude jednoduchý úkol,“ říká Jan Herzmann.
Z podrobnějšího pohledu do výsledků lez vyčíst, že nejvíce hlasů dostal Miloš Zeman od voličů ČSSD, ANO, KSČM, ale také od těch, kteří v anketě odmítli prozradit svou politickou preferenci. Naopak nepřijatelný je pro voliče TOP 09 a pro lidovce. Zeman vyhrál také mezi lidmi se základním vzděláním, mezi středoškoláky i vysokoškoláky. U posledně jmenovaných měl nejmenší náskok: volilo ho 9120 vysokoškoláků, zatímco generála Pavla 7892 a pátera Halíka 6866.
Zajímavá je podpora pro generála Petra Pavla. Jde napříč politickým spektrem a například u voličů sociální demokracie je bývalý náčelník generálního štábu – stejně jako v celkovém pořadí – druhým nejoblíbenějším kandidátem.
Na opačném pólu skončili Škromach a Bobošíková
Čekalo se také, jak voliči zareagují na možnost zvolit bývalého prezidenta Václava Klause. Ukázalo se, že jeho si prakticky výhradně vybírali voliči ODS a Strany svobodných občanů. U těch dokonce drtivě vyhrál mezi všemi kandidáty.
Na úplně opačný pól výsledkové tabulky zařadili čtenáři iDNES.cz dva volební matadory: Zdeňka Škromacha, jemuž v internetových volbách nepomohla ani velmi silná aktivita na sociálních sítích, a Jana Bobošíková. Oba nezískali ani procento hlasů internetových voličů.
Podle očekávání největší část hlasujících „volila“ v Praze a středních Čechách (dohromady přes třetinu účasti tvořily tyto dva regiony), ale možná o to je Zemanovo poměrně jasné vítězství překvapivé.
Redakce MF DNES a iDNES.cz však kvůli co nejvěrnější simulaci skutečných voleb použily při přepočítávání hlasů krajský koeficient (podle váhy kraje na skutečných výsledcích voleb v roce 2013). Takže celkové výsledky, které vidíte, jsou už od internetové převahy Prahy a okolí očištěny.
