"Města a obce, to ještě jde, ale stránky některých ministerstev a dalších nejvyšších orgánů státní správy, jsou někdy spíš ostudou," konstatoval šéf odboru informatizace veřejné správy na ministerstvu vnitra Tomáš Holenda.
Podle zákona totiž musí od letošního 1. ledna města a většina dalších orgánů státní správy umožnit lidem dálkový přístup k informacím. To znamená, že musí mít vlastní webovou stránku, kde lidé najdou nejméně sedmnáct zákonem daných aktuálních informací. Například jde o rozpočet organizace, její strukturu, výroční zprávu, důvod a datum vzniku či způsob, jakým lze podat stížnost a kam.
Každé ministerstvo si ovšem náplň zákona vyložilo po svém. Někde tak sice mají organizační strukturu úřadu, ale chybí jména lidí, na něž se mohou lidé obrátit a jejich telefony. To je případ ministerstva kultury, které má vůbec nejhorší a naprosto nepřehledné stránky.
Zatímco jinde najdou lidé srozumitelný popis zákona 106 o svobodném přístupu k informacím a veškeré věci, které s ním souvisí, tady je jen stručný čtyřřádkový text informující o tom, že ministerstvo loni odpovědělo na 42 dotazů.
"Souhlasím, máme velmi špatné stránky a je bohužel pravda i to, že se tvorba nových dost protáhla. V každém případě stojíme před dokončením nových, přehlednějších, a ty by před koncem září měly začít fungovat na síti," řekla tisková mluvčí ministerstva Dita Fuchsová.
Ani poté tu však lidé nenajdou spojení na konkrétní lidi v konkrétních pozicích, což například ještě před dvěma lety na stránkách ministerstva bylo možné. "Porada vedení rozhodla, že nám nic takového zákon výslovně nepřikazuje, takže tam spojení na konkrétní lidi nebude," konstatovala mluvčí.
Jinak vstřícné je ministerstvo spravedlnosti či sociálních věcí, kde lidé najdou řadu praktických informací, nebo ministerstvo vnitra, kde návštěvníky stránek zarazí na státní správu až nezvykle lidský přístup a informace pro téměř všechny životní situace, které se lidem mohou stát.
Naopak ministerstvo průmyslu některé povinné věci nezveřejňuje - například o vzniku úřadu či jeho rozpočet - a stejně tak se se svou stránkou příliš nenadře ani ministerstvo pro místní rozvoj.
V čem je potíž? Podle Tomáše Holendy v penězích. "Je to vždycky o penězích. Ne všechna ministerstva jsou ochotná uvolnit pár lidí, kteří by se nevěnovali ničemu jinému než internetu a vztahům s veřejností. Například na ministerstvu průmyslu dělá celý informační systém jen deset lidí, a to je opravdu málo.
Nebo ministerstvo kultury nám napsalo, když jsme je informovali o nedávno vyšlém Standardu k zákonu o informacích a tím i o dalších věcech, které mají povinně na webu být: Nic proti tomu, ale přidělte nám peníze, abychom to mohli splnit," popsal Holenda. "Navíc je kardinální problém aktualizace.
Vyrobit dobré stránky není až takový problém, ale starat se o ně pravidelně, nenechat tam dva měsíce staré informace, jak je leckde normální, to je opravdu potíž," dodal.
Od července příštího roku však budou moci úřady i samospráva dostat za neúplné či nesprávně poskytované informace na internetu pokutu od Úřadu pro veřejné informační systémy až do jednoho milionu korun. "Nejdřív se zřejmě bude na chyby jen upozorňovat, ale kontrola v každém případě bude. Na resorty rozhodně budeme tlačit, aby daly své weby do pořádku," tvrdí Tomáš Holenda.
