ČEKÁNÍ NA PŘÍPAD
Někdejší socialistické státy si z jakýchkoli autorských práv mnoho nedělaly, protože západní justice za železnou oponu nedosáhla. Neblahá praxe tu však mnohdy zůstala i po jejím pádu. Nejen ze setrvačnosti, ale i proto, že zdejší honoráře na pořízení originálního autorského díla často prostě nestačí. Leťte za moře psát třeba o indiánech s vidinou, že za to dostanete pár tisíc korun, které pak budete další rok pracně vymáhat. Ale něco se vydávat musí. Internet tedy byl brzy objeven jako nevysychající zdroj "inspirace".
Právníci západních agentur byli sice po pádu železné opony nějaký čas poměrně benevolentní (ani ne tak ze soucitu, jako spíš proto, že na delikventovi nebylo co si vzít). To se však nyní začíná měnit. Jedna agentura nedávno ohlásila žalobu na tuzemskou firmu pro podezření z porušení autorských práv v oblasti počítačové grafiky. Bezpochyby nezůstane jen u toho. Ani ne tak proto, že by oškubání neznámé české firmičky nebo dokonce jednotlivce přineslo nějaký bezprostřední zisk. Spíš proto, že odstrašující příklad napraví hlavu ostatním - alespoň těm méně otrlým. A to už by mohlo přítok peněz zvýšit.
ZÁKON BY BYL
V České republice neexistuje právní norma, která by se zabývala speciálně internetem. Není to ani třeba, protože na většinu běžných situací, které by zde mohly nastat, úplně stačí obyčejný autorský zákon. Tím spíše, že po několika doplněních a změnách vyšel v roce 1996 (ve Sbírce zákonů pod číslem 175) doplněný i o zmínky týkající se počítačových programů.
Ani začínajícímu právníkovi po prohýřené noci by asi nedalo moc práce dokázat, že webová stránka je počítačovým programem. Autorský zákon se tedy na internet bez jakékoliv pochyby vztahuje.
Pak už tedy jen zbývá dokázat, že obsah takové stránky je originální dílo autorské povahy. Jinak řečeno: úřední věstník, vyhláška obecního úřadu, či veřejný politický projev takovýmto dílem není a můžete je kopírovat a šířit jak chcete (pokud jste natolik zvrhlí). Máte-li ale v internetu zálusk na cokoliv jiného, je dobré si zmíněný zákon pečlivě a při plném vědomí prostudovat.
PIRÁTEM SNADNO A RYCHLE
Většina uživatelů si stahuje soubory z internetu pouze pro svou vlastní potřebu. Jde-li o texty či obrázky, asi se nic nestane. V případě celých programů se ovšem už stáváte počítačovým pirátem se vším všudy, pokud s tímto vaším činem nesouhlasí právoplatný majitel autorských práv. To, že je program někde vystaven ke stáhnutí, totiž ještě neznamená, že je to legální. Existují servery, které se na pirátské šíření programů přímo zaměřují. A protipirátské agentury už tuto cestu také zaregistrovaly.
Ale i u dalších typů souborů (obrázků, textů) by teoreticky mohly nastat problémy, pokud se s nimi předvedete na nějakém širším fóru. Tím nemusí být jen publikace, umístění na vlastních webových stránkách, nebo televizní vysílání - úplně stačí polosoukromé promítání třeba v nějakém zájmovém klubu. Pravděpodobnost, že by byl mezi diváky špion od agentury zastupující právoplatného autora, se sice jeví jako dost malá a u nás asi zatím také malá je. Ale nejspíš opravdu jen zatím. Divili byste se, čeho všeho jsou schopní třeba američtí právníci.
PTEJTE SE AUTORA
Pokud tedy autor nedal své dílo na internet s výslovným svolením k jeho neomezenému šíření, pak máte jen dvě možnosti: buď se jen dívat, nebo si toto svolení opatřit. Nemusí to být vždy jen za nekřesťanské peníze - rozumný autor ví, že reklama je víc než okamžitý zisk a může tedy požadovat jen uvedení svého jména, odkazu na své stránky a podobně.
Problémem webu je, že autor se někdy hledá dost špatně, pokud není součástí stránky jeho e-mail. Spoléhat ale na to, že stejně špatně bude hledat i on vás, se nemusí vyplatit.
TANEC MEZI PORCELÁNEM
U textů je situace poněkud složitější: obvykle můžete bez svolení citovat úryvky, pokud uvedete autora a pramen.
Znát autorský zákon se tedy vyplatí všem, kdo používají internet k vážnější práci, nebo dokonce k výdělku. Ještě užitečnější jsou ovšem komentáře k němu v odborných počítačových časopisech.
I když zde zatím v této oblasti panují zákony Divokého západu (či spíše východu), nelze spoléhat na to, že tomu tak bude věčně.
 Neznalost zákona neomlouvá - naštěstí je znění autorského zákona snadno přístupné i na internetu. Jednou z možností je adresa http://www.czechia.cz/ |
