Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kubánské internetové léto: Chceš na síť? Tak sáhni do úspor

  17:26aktualizováno  17:26
(Od zvláštní zpravodajky) - Kubánci letos zažili své první léto on-line. Ale na brouzdání po netu má jen málokdo, hodina vyjde na čtvrtinu platu průměrného Kubánce. Navíc musí počítat, že jsou pod přísným dohledem státních úředníků.
Kubánci letos zažili své první léto on-line. Musí ale počítat z vysokými cenami za připojení a také kontrolou od státních úřadů. (ilustrační snímek)

Kubánci letos zažili své první léto on-line. Musí ale počítat z vysokými cenami za připojení a také kontrolou od státních úřadů. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Výkřik a ostré zatroubení auta, které se toho srpnového rána prodraly skrz tmavou okenní tabulku v kubánském Cárdenas, na okamžik přeťaly monotónní klapání prstů po klávesnici. Trojice mladíků, kteří seděli u okna, pod nímž staré auto málem smetlo koňský povoz, však nehnula brvou. Ničeho si nevšimli. Všichni fascinovaně hleděli na blikající monitor jednoho počítače a sledovali hudební video na serveru YouTube.

Ještě v květnu by takový obrázek na karibském ostrově patřil do říše snů. Přístup k internetu byl naprosté většině tamních obyvatel zapovězen, podle disidentů kvůli obavám režimu, jenž kontroluje všechna média, před šířením pravdivých zpráv. Omezeně se k internetu dostali jen lidé vybraných profesí, třeba lékaři, novináři nebo vědci. A pak samozřejmě zahraniční turisté v lepších hotelech, kam Kubánci až donedávna nesměli vkročit.

Začátkem června však nastala změna: režim bratří Castrů pozval Kubánce do 21. století a otevřel prvních 118 internetových místností v pobočkách státní telekomunikační společnosti ETESCA.

Internet? Nedělám si iluze

"Chodíme sem často, hlavně kvůli e-mailům a Facebooku," říká jeden z trojice, osmnáctiletý Ramón. "Funguje to dobře, jen pomalu a za strašně moc peněz," dodá, aniž zvedne oči od monitoru. Místo toho slušně, ale jasně naznačí, že rozhovor pro něj skončil. Jakkoli jsou Kubánci otevření a přátelští, tady nehodlají ztrácet čas tlacháním. Brouzdání po webu totiž není v komunistické zemi zadarmo. Naopak je velmi drahé.

Hodina stojí 4,5 konvertibilního pesa, zvaných CUC, což je asi devadesát korun. Průměrný Kubánec si ale měsíčně vydělá jen okolo 20 CUC (zhruba 390 korun). Ramón, který pracuje v nedalekém turistickém letovisku Varadero, si díky spropitným od cizinců přijde na mnohem víc, v jiných městech však počítačové místnosti v létě zely spíše prázdnotou. Podle oficiálních údajů společnosti je k poslednímu srpnu navštívilo 100 tisíc lidí z jedenáctimilionové země.

"Rád bych šel na internet, ale nedělám si iluze, že to půjde," konstatuje pětatřicetiletý José z venkovského Pinar del Rio na západě Kuby. "Nemám na to. Vláda navíc kontroluje, kdo se přihlásí a na co se dívá," vysvětluje muž, jenž byl před několika lety kvůli svým protirežimním názorům vyhozen z univerzity.

To, že režim může sledovat, na co se dívají a komu píší, je však mnohým jedno. Nevadí jim, že při registraci musí podepsat dohodu, v níž se zavazují, že internet nezneužijí "k podrývání státu a ohrožení jeho suverenity a národní bezpečnosti". Většina z nich si zkrátka chce jen dopisovat se svými příbuznými za hranicemi, kteří jim na kupony posílají peníze.

Režim uznává, že cena je problém. Havana z toho viní svého největšího nepřítele - Washington.

Mnohokrát už zdůraznila, že byť jen pár kilometrů od pobřeží vede podmořský optický kabel z USA, který umožňuje rychlé stahování dat, Kuba se k němu připojit nemůže, a to kvůli více než půl století trvajícímu obchodnímu embargu.

Kuba, která je "na síti" od roku 1996, mohla až donedávna přijímat internet jen přes satelit, což je nákladné a pomalé. Od Nového roku však rychlejší připojení umožňuje podmořský kabel z Venezuely. A ETESCA se dušuje, že do konce příštího roku se Kubánci budou moci připojit na internet z domova.

"Moc tomu nevěřím a nevěřím ani těm státním místnostem," řekl přední kubánský disident a novinář Roberto de Jesús Guerra Peréz z Havany. Stejně jako většina kritiků režimu i on používá internet ve spřátelených ambasádách a v hotelech, kde se však musí zaplatit ještě víc. Hodinová karta na internet stojí mezi sedmi až deseti dolary.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Německá média během migrační krize držela vládní linii, tvrdí studie

V německém zpravodajství během migrační krize často vítězily žádoucí názory politické elity nad objektivními informacemi. Vyplývá to z nové mediální analýzy,...  celý článek

Vesničan na předměstí pákistánského Multánu ukazuje na dům, kde byla na pokyn...
Rada v Pákistánu nařídila znásilnění dívky odplatou za čin jejího bratra

Pákistánská policie zadržela na předměstí města Multán asi dvacet členů kmenové obecní rady, kteří nařídili znásilnění dospívající dívky. Měl tak být potrestán...  celý článek

David Taylor na archivním snímku
V Sýrii padl bývalý mariňák, který po boku Kurdů bojoval s džihádisty

David Taylor na vlastní oči viděl, jaká zvěrstva se dějí na Blízkém východě a Islámský stát považoval za hrozbu pro lidstvo. Bývalý americký mariňák proto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.