Internet je úžasná věc, říká převtělený učitel buddhismu

Říká o sobě, že je už sedmnáctým převtělením svých předchůdců. Je považován za vůbec prvního mnicha tibetského buddhismu, který se převtělil vědomě. MF DNES přináší rozhovor se 17. Karmapou Thaje Dordžem, který je spolu s dalajlamou nejznámějším Tibeťanem současnosti.

Vaše učení říká, že málokdo je schopen smysluplně dlouho meditovat a že by se měl věnovat i běžnému životu. Jak se to projevuje přímo u vás? Vždyť vy jste se už narodil do toho, abyste strávil život v učení, modlitbách a meditacích.
Aby člověk dosáhl osvícení, tak musí věnovat více úsilí praxi a speciálně meditaci, ale na druhou stranu za Západě tvoří většinu praktikujících buddhistů laici. Tedy lidé, kteří už mají svůj rodinný život. Není možné říci: teď opustím rodinu, teď jsem buddhista. To, co je na buddhismu dobré, je právě schopnost adaptovat se na místní podmínky. Rozhodující je však vždy a všude motivace – s jakou chutí a cílem ty věci děláte.

Takže vy neodmítáte žádné vymoženosti moderního světa?
Snažím se využívat všech moderních technologií k tomu, abych se dostal blíže k lidem. Například internet je úžasná věc. Je jednoduchý a je schopen zasáhnout velmi širokou škálu lidí.

Chcete vědět více?

Jak Karmapa utíkal před komunisty? Co si myslí o ženách?
Více v sobotní MF DNES

Máte svoji internetovou stránku (odkaz zde) a také vlastní videoblog. Nechybí tomu ale osobní kontakt, který je tak důležitý pro přenášení často dost složitých myšlenek?
Mohlo by to tak vypadat, ale osobní kontakt je pouze jeden z kroků. Nejdůležitější je, aby se k lidem dostala ta hlavní věc – dharma. Tedy Buddhovo učení.

A něco takového jako dharma se dá přenášet internetem? To by se vaši předchůdci asi hodně divili.
Mnoho našich příznivců se nemůže dostat na naše přednášky, takže se jim například snažím zajistit pomocí internetu živý přenos přednášek, takzvaný streaming, ať už jsou kdekoli na světě.

Podle vašeho učení existuje šest osvobozujících činů a v jednom se popisuje, jak neztratit budoucí štěstí skrze hněv a že hněv je jediný luxus, který si mysl člověka nemůže dovolit. Jak to řešíte když jste naštvaný? Bouchnete do stolu? Nebo to v sobě potlačíte?
Samozřejmě je možné pracovat i s hněvem. Vždyť všechno je možné, protože všechno je produktem naší mysli. Všechno co se objeví, třeba nevědomost či hněv, tak se svým způsobem nejedná o nic jiného, než že sami sebe se snažíme bránit. Ve chvíli, když se snažíme být užiteční druhým, tak se tyto tendence zkrátka neobjevují. Nejlepší metodou jak předejít hněvu je zabývat se prevencí proti tomu. V okamžiku, kdy už se objeví hněv, bývá už těžké ho zastavit. Je to podobné jako když berete vitamíny ještě předtím než se nachladíte.

Jak buddhismus reaguje například na rovnost pohlaví? Nejsou u vás muži zvýhodňováni před ženami? To je problém většiny náboženských směrů.
Ve všech Buddhových učeních a metodách se ukazuje, že vlastnosti a kvality žen a mužů jsou stejné.

Pokud je to tak, může být Karmapou žena? Mohlo by být vaše osmnácté převtělení do ženy?
Nikdy nevíte…

Kdo je Karmapa

Jméno Karmapa znamená v překladu „ztělesnění buddhovské aktivity“. Je vůbec prvním vědomě se reinkarnujícím lamou (buddhistickým učitelem) Tibetu. Před více než 2500 lety se objevil po boku Buddhy Šákjamuniho. Od 12. století se rodil severně od Himálají už jako současný Karmapa.

Je duchovní hlavou linie Karma Kagjü, jedné že čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Před smrtí vždy zanechá detailní instrukce týkající se přesných podmínek svého dalšího zrození. Šestnáctý Karmapa Rangdžung Rigpä Dordže musel v roce 1959 po čínské okupaci Tibetu odejít do indického exilu, aby tak ochránil další existenci linie Karma Kagjü. S pomocí západních žáků, mezi nimiž byli i Ole a Hannah Nydahlovi z Dánska, přenesl vědomosti o podstatě mysli do západního světa.

Nynější 17. Karmapa Thaje Dordže se pak narodil v roce 1983 v tibetské Lhase v rodině buddhistického mistra školy Ňingma Miphama rinpočheho. Na jaře roku 1994 v důsledku politické situace v Tibetu odešel také do exilu v Indii. Žije v Západním Bengálsku v Kalimpongu. Západní veřejnosti se poprvé představil roku 2000, kdy absolvoval úspěšné turné po Evropě. V roce 2004 navštívil poprvé Prahu, minulý týden přijel do Česka podruhé a měl první velkou veřejnou přednášku.