Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Internet jako nástroj čínských propagandistů. Řízená cenzura vítězí

  21:15aktualizováno  21:15
Čínská vláda dlouhé roky brala internet jako nástroj Západu a snažila se ho tvrdě cenzurovat. V posledních letech ho však používá jako nástroj propagandy. Promyšleným způsobem cenzuruje obsah na sociálních sítích a nenápadně se u diskutujících snaží vzbudit národní cítění.

Internet jako nástroj čínských propagandistů. Řízená cenzura vítězí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Propaganda čínského režimu je všudypřítomná. Komunistická strana jejím prostřednictvím do občanů nalévá potřebnou dávku národního cítění. Čínu vykresluje jako nejmocnější národ na světě, západní kapitalistické mocnosti jsou naopak vzorem úpadku a zhýralosti. Součástí propagandy je pochopitelně také cenzura, pomocí které může vláda jednoduše formovat názory a pohled na svět většiny obyvatel. Dlouhodobě jí podléhají veškerá čínská média.

Vracíte se k praktikám Mao Ce-tunga, stěžují si Číňané na vládu

S příchodem internetu však režim dostal zdatného soupeře. Zároveň je však také dobrým spojencem. Vláda s pomocí počítačových expertů postupem let vyvinula komplexní metodiku, jak usměrňovat a kontrolovat tok informací na internetu a blokovat nevhodný obsah. Propaganda tak přestává mít podobu budovatelských zpráv a až přehnaného velebení režimu. Je plíživější a velkou část práce nechává na veřejnosti.

Součástí metodiky je i projekt Zlatý štít. Systém dokáže filtrovat obsah na základě zadaných klíčových slov do vyhledávače, zcela blokuje stránky s citlivým obsahem a znemožňuje také přístup přes VPN (virtuální privátní síť, pozn. red.), píše server Foreign Policy.

Komando cenzorů a desítky zákonů

Důležitost propagandy na internetu pro čínský režim je zřejmá i z toho, že monitoring provádí gigantickým tým sestávající z třiceti tisíc lidí. Kde lidská síla nestačí, tam přichází na řadu zákony. Na regulaci internetu dohlíží rovnou 60 legislativních předpisů. Na základě nich vláda v roce 2009 spustila kampaň proti tisícům webových stránek včetně Googlu. Důvodem měl být fakt, že servery poskytovaly přístup k „vulgárnímu obsahu“. Podobný zátah pak proběhl i o rok později.

Kontrola nad internetovým obsahem je patrná i na sociálních sítích. Úřady pochopitelně dělají vše proto, aby zamezily přístupu na západní sociální sítě, jejich čínské obdoby však tolerují. Miliony mladých Číňanů tak využívají služeb sociálních sítí jako Weibo, Youko, 51.com, Kaixin001.com, Douban, QQ či Renren. Od vlády je to chytrý krok. Lidem nabízí variantu, jak se sdružovat on-line, zároveň však má absolutní přehled nad každým příspěvkem.

Kdo chce na sociálních sítích diskutovat, musí se ve většině případů registrovat pod svým skutečným jménem. Režim tímto pravidlem podporuje určitou formu autocenzury. Registrovaný uživatel si totiž na internetu nedovolí ani zdaleka tolik, jako uživatel anonymní.

Propracované čištění sociálních sítí

Do diskusí se pak zapojují také vládní zaměstnanci a usměrňují jejich vývoj. Za jeden příspěvek dostávají v přepočtu několik haléřů, popisuje profesorka Anne-Marie Bradyová z University of Canterbury.

Čankajškův voják je opět hrdinou. Z bídy ho vytáhly protijaponské nálady

Režim však kritické poznámky na svou adresu nemaže bez rozmyslu a plošně. Jeho strategie je mnohem propracovanější. Izolované projevy nespokojenosti nechává bez povšimnutí. Jakmile však s podobným kritickým pohledem na internetové diskuse přispěchá více lidí, jsou nemilosrdně zcenzurováni.

Cenzoři překvapivě nejsou nejvíce citliví na kritiku konkrétních politických činovníků nebo vládních nařízení. Více jim vadí diskuse nad aktuálními problémy země, ať už se jedná o protesty, znečištěné ovzduší či případy vražd. Podle výzkumníků z Harvardu se jedná o optimální metodu, jak by měl autoritářský režim ovládat sociální sítě. Nezasahuje příliš, takže nevzbudí nevoli veřejnosti, zároveň však decentně stáčí společenské nálady směrem ke spokojenosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.