Václav Vinš z českého ministerstva školství hovoří o šikovně vymyšleném projektu, který se tváří jako pobočka zahraniční univerzity - v tomto případě bratislavské Univerzity Komenského. Využívá údajně právních skulin a výhod, které plynou z nadstandardní spolupráce se Slovenskou republikou.
Institut nabízí studentům bakalářské právní vzdělání za roční poplatek 30 tisíc korun. Po ukončení dostanou absolventi vysokoškolský diplom, který je vzhledem k vládním smlouvám uznáván v obou zemích. Výuka se koná jak v češtině, tak slovenštině, což pro tuzemského uchazeče nepředstavuje téměř žádnou překážku.
Školy si ministerstvo nevšimlo
"Pobočky zahraničních univerzit u nás nemají ohlašovací povinnost, takže o nich nemusíme ani vědět. Když jsme se doslechli o brněnském institutu, oslovili jsme slovenskou akreditační komisi. Je totiž otázka, jestli je všechno ze strany zřizovatele - Univerzity Komenského vpořádku," uvedl Václav Vinš. Dodal, že takové chování zahraničních vysokých škol umožňuje český živnostenský zákon, který již ministerstvo připomínkovalo.
"Máme smlouvu se soukromým subjektem o zabezpečení bakalářského studia. Posluchači platí pobočce za provozní náklady a organizaci studia, naše fakulta z toho nic nemá. Pokud nějaké peníze v budoucnu zůstanou, mohly by se převést darovací smlouvou na naši školu, a tím by alespoň trochu posílily náš rozpočet," uvedl děkan bratislavské právnické fakulty Mojmír Mamojka.
Slovenská akreditační komise bude nyní prověřovat podezření z nezákonného postupu školy. "Oprávnění fakulty zřizovat pobočky v zahraničí se příčí základnímu poslání slovenských vysokých škol. Právnická fakulta Univerzity Komenského má právo realizovat bakalářské studium, ale vycházíme-li z územní působnosti našeho vysokoškolského zákona, může toto právo uplatňovat jen na území Slovenska," míní Helena Barancová, členka akreditační komise. Slovenští odborníci budou také zkoumat, jestli má bratislavská fakulta vůbec právo vydávat diplomy studentům v Brně.
Neúspěšný podnikatel v pozadí
Zakladatel Institutu dalšího vzdělávání, brněnský vysokoškolský pedagog Jiří Kroupa tvrdí, že pobočka vznikla s ohledem na velký zájem uchazečů o studium na Právnické fakultě Univerzity Komenského. "Máme nyní tři sta studentů ve dvou ročnících.
Výuka probíhá jednou za čtrnáct dní na jednodenním soustředění," upřesnil Jiří Kroupa. On a jeho asistentka jsou jedinými stálými zaměstnanci pobočky, ostatní pracují jako externisté. "Učí u nás odborníci z českých i slovenských vysokých škol, mimo jiné i z Masarykovy univerzity" uvedl.
Jiří Kroupa se donedávna ucházel o akreditaci ministerstva školství s projektem soukromé Moravské právnické univerzity. Opakovaně neuspěl. "Už svůj návrh stáhl," potvrdil Václav Vinš z ministerstva školství. Docent Kroupa však popírá jakoukoliv souvislost mezi předchozími aktivitami a institutem, odmítá rovněž označení skrytá soukromá škola.
Nejde o konkurenci
Děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Svatoň nepovažuje činnost Kroupova institutu za konkurenci. "Podle toho, co vím, se institut zaměřuje pouze na bakalářskou formu vzdělávání s určitou specializací. My se věnujeme hlavně ucelenému pětiletému právnickému studiu," sdělil děkan. Ví údajně o necelých deseti lidech z fakulty, kteří na Dominikánské ulici učí, ti ale nemají povinnost tuto aktivitu oznamovat.
Vedlejší prací si přivydělává řada vysokoškolských učitelů
V Brně se v minulosti objevil podobný případ nejasné spolupráce vysoké školy se soukromou vzdělávací firmou. Před dvěma lety se za dramatických okolností rozešla Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity s Institutem mezioborových studií, který na smlouvu zajišťoval výukový program zejména pro státní úředníky. Mezi univerzitou a institutem vypukl spor o to, jestli může firma vybírat od posluchačů peníze za organizaci studia, když jsou vedeni jako řádní studenti Masarykovy univerzity placení státem.
