Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Inspirací změn volebního zákona může být Itálie

  1:00aktualizováno  1:00
Fakt, že proti sobě v Poslanecké sněmovně stojí jeden naježený stovkový blok proti druhému, není vrtoch politiků, ale odraz situace ve společnosti. Mnohaměsíční volební kampaň způsobila mobilizaci politicky naladěné veřejnosti a její srocení do dvou bloků – pravice a levice.
Koalice

Koalice | foto: koláž iDNES, David VotrubaiDNES.cz

V posledních třech týdnech před volbami se kampaň vyhrotila přímo do referenda o dalším pokračování Jiřího Paroubka, této dominantní politické postavy současnosti.

Poté, co ani po své porážce neodstoupil a fakticky nastartoval další volební kampaň, je závěr z dnešní situace jediný: nelze sestavit funkční vládu se spolehlivou většinou v Poslanecké sněmovně tak, aby to nepoškodilo vztahy ODS a ČSSD s jejich "částí" veřejnosti.

Co z toho vyplývá? Současná politická reprezentace se musí přestat dívat na českou politiku aktuálním prizmatem sestavení vlády. Na místě je přijmout perspektivu fungování politického systému v dalších deseti dvaceti letech. Přijetí této optiky jim přehodí priority a přiblíží je ke skutečně "velké dohodě", na jejímž konci bude sestavení vlády.

V čem by dohoda spočívala? Politici se shodnou na časově omezeném mandátu pro kabinet (rok, dva?) a zabudování pojistek do nového volebního zákona, aby se podobná patová situace už nemohla po žádných volbách opakovat.

Pokud přistoupí na tuto "velkou dohodu", nebude už "malá dohoda" o konkrétní překlenovací vládě takovým problémem. V té chvíli už bude jedno, jestli bude mít charakter politický, polopolitický, nebo čistě expertní. Ve své praktické podobě bude jen funkcí "velké dohody".

Navíc "velká dohoda" ospravedlní tuto nestandardní vládu i před odeesovskou i sociálnědemokratickou veřejností. Zbývá pak odpovědět na otázku otázek. Existuje možný kompromis na změně volebního zákona, který by sladil zájmy pravice i levice, malých a velkých a stran, a dokonce i Ústavního soudu?

Tou inspirací by mohl být příklad z dnešní Itálie. Nedávné parlamentní volby zde dopadly tak, že pravý i levý blok získaly shodně 49 procent a o vítězi rozhodovaly setiny procenta. Navzdory tomu dnes lídr levice Romano Prodi disponuje spolehlivou většinou v parlamentu a ústavní instituce spolehlivě fungují.

Základní charakteristikou italského volebního zákona je, že nutí strany levice a pravice sdružit se do předvolebních bloků. Volič pak v rámci bloku dává svůj hlas konkrétní politické straně a podle d'Hondtovy formule (stejné jako u nás) se přepočítávají v rámci bloku hlasy na mandáty.

Voliči to dává větší komfort než dnes v českých poměrech, kdy neví, zda volit "srdcem" menší stranu, nebo takticky větší partaj, která má šanci zvítězit. Pokud volby skončí patem, jako nedávno v Itálii, nastupuje volební prémie.

Jinak řečeno, blok, který nezíská 55 procent, dostává tolik mandátů, aby to odpovídalo pětapadesáti procentům křesel v parlamentu. Tato specifická varianta poměrného systému také zajišťuje, že není ohrožena existence malých politických stran, což je vůdčí hledisko všech volebních nálezů českého Ústavního soudu v posledních letech.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.